Tajemství komplexu menších spliceozomů
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Automobil je jako symbol svobody, rychlosti a prosperity prezentován již od samých počátků hromadné motorizace. To může být do jisté míry útěchou řidičům čekajícím v kolonách šinoucích se krokem neprůjezdnými ulicemi velkoměst. Výrobci automobilů konstruují modely s nízkou spotřebou a zabudovanými katalyzátory výfukových plynů a propagují auta pro dvě osoby, což je malé úsporné vozidlo pro městský provoz, které najde vždy místo k zaparkování a je ideálním vozem na nákupy. Zamysleme se ale nad tím, zda dnešní automobilová doprava a s ní související ucpané dálnice, desítky tisíc mrtvých při autonehodách, dálniční sítě, které se musí neustále dotovat horentními částkami, dopravní spojky, které ničí přírodu hlukem a množstvím toxických plynů je právě to, co chceme. Zda nám přináší více výhod než záporů. Buď jak buď, rozvinutá doprava už existuje a my na ni nemůžeme rezignovat, aniž se zhroutí naše vysoce technizovaná a globálně provázaná společnost. Vzhledem ke skutečnosti, že ve vyspělých státech vlastní většina domácností auto, které jako dopravní prostředek nemá smysluplnou alternativu, nic se na této situaci nezmění a zvrat (např. ve prospěch železnice) zřejmě nepřinesou ani potíže kvůli stále hustšímu dopravnímu provozu a ztrátě času, ani rostoucí ceny pohonných hmot.
Možná bude zajímavé podívat se na údaje o ekonomice provozování automobilové dopravy u nás před více než 80 lety a porovnat si je s dnešní realitou. Citujeme několik vybraných informací z literatury uvedené pod článkem. Pro lepší porovnání cen v Kč s průměrnou měsíční mzdou v letech 1928-1929 uvádíme například: měsíční plat rolníka (550), dělníka (850), horníka (950), učitele (1 100), vyššího úředníka (1 550), technika konstruktéra (1 750) a ministra (9 000).
Názory na auto před osmdesáti lety
Zdroje
Augusta, P., Honzák, F.: Dějiny v obrazech. Československo 1918-1938. Praha 1992.
Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům. Praha 1930.
Kolektiv: Kronika nápadů, které změnily svět. Praha 2004.
Ottův slovník naučný nové doby. Díl první, svazek první A-Bo. Praha 1930.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.