Automobily bez řidiče

Údajně se blíží doba tzv. autonomních vozidel – automobilů bez řidiče. Auta nebudou mít volant ani brzdový pedál, a když se do nich posadíte, budete si moci „dát dvacet“ nebo se dívat na televizi. Nebo otočit sedadlo a bavit se se spolucestujícími. Očekává se, že tato veřejná dopravní zařízení omezí dopravní ruch, sníží emise CO₂ a doprava bude lacinější.

Vize aut bez řidičů je ale zatím vzdálená, snad několik desetiletí. Bude vyžadovat velké technologické i další změny. Nicméně se na její realizaci již pracuje. Například společnost Google již léta vylaďuje své autonomní vozidlo v rámci zkušebních jízd na nevadských silnicích. Začátkem února 2015 oznámila taxikářská firma Uber, že spolupracuje s Institutem robotiky Carnegie Mellon University na vývoji technologie pro automobily taxislužby.

Problém č. 1 souvisí s lidmi

Vozidla bez řidiče budou muset čelit stejným problémům, jako je tomu u všech robotů určených pro práci s lidmi. Autonomní auta budou muset být schopna jezdit v situacích, kde se řidič spoléhá na své oči: zařadit se do proudu aut, sledovat instrukce dopravní policie, umožnit odbočení automobilu před sebou, brát ohled na lidi jdoucí po silnici atd. Budou muset umět komunikovat se svými zákazníky. Poloautomatická vozidla musí již nyní sledovat, zda jejich řidiči nedřímají během dlouhé jízdy a uvést ho – je-li třeba – do bdělého stavu. Tento přechod mezi lidmi a softwarovou kontrolou, známý jako „hand-off problem“, je velkou výzvou u automatizace všech procesů. (Viz havárie francouzského letu 447 přes Atlantik v roce 2009, kdy posádka chybně reagovala, když jim autopilot náhle předal řízení.)

Jak daleko je vývoj?

Interakce mezi člověkem a robotem je složitá a možnosti experimentů v této oblasti omezuje zatím malý počet vhodných robotů. Jednou z možností je vybavit robot sociální inteligencí, jakou má například robot Jibo, používaný v domácnosti. Jiná varianta počítá s plnou automatizací systému, která se již využívá u vlaků bez strojvedoucího. První příklad tohoto druhu pochází z Japonska z roku 1981. U vlaků je automatizace řízení snadnější, protože se pohybují na kolejích a nemusejí se ohlížet na jiné strojvedoucí. Problém č. 2 souvisí s počasím

Slunné kalifornské silnice jsou výborné pro automobily firmy Google bez řidiče. Je však otázkou, jak se jim bude dařit například ve sněhových bouřích ve východních státech USA nebo v dlouhotrvajících mlhách londýnského počasí. Odpověď zní, že špatně. Jako příklad je možné uvést soutěž těchto aut, kterou uspořádala korejská společnost Hyundai v Jižní Koreji v roce 2014. Za suchého a jasného prvního dne soutěže se automobily bez řidiče zhostily svého úkolu s minimem chyb. Druhý den bylo ale mokro a mlhavo a stejná auta minula otočky na trati, vjela do opačného směru a najížděla na obrubníky. Schopnost vidění u strojových systémů vybavených obyčejnými kamerami není v těchto podmínkách dobrá, a proto dochází k poruchám softwarového navigačního systému.

Jak daleko je vývoj?

Pomoci může vybavování aut širším souborem senzorů, nebo zabudování senzorů v okolním prostředí. Automobily mohou být například vybaveny zařízeními, která budou reagovat v mlze nebo dešti, a když se bude experimentovat i v jiných podmínkách, než které existují v Silicon Valley. Universita v Michiganu buduje zkušební areál na ploše 13 hektarů, kde se budou auta testovat v deštivých a sněhových podmínkách středozápadu USA. Testy se zaměří na komunikaci mezi automobily a senzory na okrajích silnic.

Problém č. 3 souvisí s bezpečností

Je rozdíl, zda vir způsobí problém v mobilu nebo v laptopu, či stejný osud postihne automobil bez řidiče. Tam mohou být následky dramatické. Jakákoliv štěnice v softwaru těchto aut umožní hackerovi na dálku převzít kontrolu nad vozidlem, případně uzamknout pasažéry uvnitř auta až do doby, dokud například nezaplatí výkupné. Automobilky budou pravděpodobně pečlivěji studovat svůj software než jiní vývojáři. A když se objeví problém, budou ho muset co nejrychleji vyřešit.

Jak daleko je vývoj?

Model bezpečnosti poskytují automobily firmy Tesla. Poté, co automobil této firmy havaroval v Mexiku a výsledkem byl požár baterie, společnost dodala každému majiteli zdokonalený software. Schopnost rychle zavádět vylepšení bude proto velmi cenná.

Problém č. 4 souvisí s právními a komunikačními faktory

Výrobci aut bez řidiče budou muset přesvědčit širokou veřejnost, že autonomní vozidla jsou stejně bezpečná jako vozidla konvenční. Jen v tomto případě svěří lidé své životy do rukou nové technologie. To však představuje určitý problém. Aby bylo možné prokázat stejnou bezpečnost statistickým způsobem, budou muset výrobci aut najet miliony kilometrů. A to nelze bez souhlasu široké veřejnosti. Kromě toho musí být vypracovány směrnice o pojištění autonomních aut. Společnost Google už vynaložila na testování svých vozidel v Nevadě skoro 3 miliony dolarů. Hlavním problémem je ovšem to, kdo bude odpovědný za případnou nehodu.

Jak daleko je vývoj?

U autonomních automobilů bude prioritou bezpečnost. Jejich šance oproti běžným automobilům bude výraznější, pokud budou zkušenosti s nehodami příznivější, než kdyby auta řídili lidé. I tak však budou rizika velká. To může vést k tomu, že se automatizace bude nejdříve prosazovat u nákladních automobilů – ztráty na životech představují pro společnosti větší riziko, než je škoda na zboží.

(Hal Hodson: Driverless cars in gridlock: New Scientist, 2015, č. 3008, s. 20-21.)

Překlad: Václav Vaněk