Hledání

Bez včel by zůstaly mnohé rostliny méně opylovány, jejich množení by se zkomplikovalo. proto Včely jsou pro život na naší planetě mimořádně užitečné a jejich svět je navíc velmi zajímavý. Jak pozná včela hlídající česno úlu, že jiná včela patří do tohoto včelstva?

Jaké je to být pilotem akrobatického speciálu nám přiblíží dvojnásobný mistr české republiky v akrobacii, air-show pilot, člen národního týmu reprezentace v bezmotorové akrobacii Aeroklubu České republiky, letecký akrobat David Beneš.

Jedním s nejsledovanějších a nejdiskutovanějších plynů v atmosféře je v současné době oxid uhličitý. Je jedním z tzv. skleníkových plynů, který naše technická civilizace produkuje v hojné míře, a který může přispívat ke zvýšení teploty na Zemi.

Stěny chladicích věží musejí zvnějšku odolávat větru, dešti, sněhu, kroupám nebo slunečnímu záření a zevnitř trvalé stoprocentní vlhkosti a teplu. Obvykle je chrání speciální nátěr, přesto však potřebují alespoň jednou za dobu své životnosti očistit, odstranit nánosy špíny, řas a koroze.

Pro energetické využití se ve většině světových jaderných reaktorů obvykle používá uran obsahující okolo 3 až 4 % izotopu 235U. Jak to ale udělat, když přírodní uran obsahuje 99,3 % izotopu 238U a z hlediska chemického chování jsou oba izotopy prakticky totožné?

Ovzduší tzv. civilizovaných oblastí světa znečišťují chemikálie a aerosol, které si „civilizovaný“ člověk sám vyrábí – provozem průmyslových provozů, dopravou, energetikou… K látkám znečišťujícím životní prostředí patří i oxidy dusíku souhrnně označované NOx.

Sklad na použité jaderné palivo je běžná věc, fungující v každé jaderné elektrárně. Některé jsou „mokré“, to znamená, že radioaktivní palivo se skladuje pod stínicí vrstvou vody. Většina je „suchých“, kdy obalové kontejnery s uskladněným použitým palivem stojí v areálu elektrárny buď volně, nebo ve speciálních halách – skladech.

Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela nahradí během několika měsíců, ale jiné zůstávají v podstatě stejné, jako byly v den, kdy jsme se narodili.

Šéf elektrárny a pod ním armáda provozních pracovníků, kteří se o její chod starají – tak to vypadá na tepelných elektrárnách nebo jaderkách. U fotovoltaické elektrárny (FVE) je to trochu jinak. Michal Procházka, vedoucí FVE Ralsko, která je svým výkonem největší fotovoltaickou elektrárnou v republice, je tak trochu „Ferda Mravenec – práce všeho druhu“.

Když v zimě sněží, snášejí se z nebe drobounké nadýchané vločky. Jsou skvělé, pokud stavíte sněhuláka, otravné, pokud potřebujete ráno vyjet autem z garáže, a nádherné, když nějakou z nich chytíte na rukáv a prohlédnete si ji zblízka.