Hledání

Pomalu a téměř nepostřehnutelně se zvyšuje hladina moří a oceánů. Důvodem může být skutečnost, že moře „polykají“ tající led, nebo že má teplejší mořská voda větší objem. Existuje ale i další příčina, která může přispívat k růstu hladiny moří.

V posledním díle našeho miniseriálu o měření pomocí počítače si ukážeme, jak změřit rozměry malých, ale i velkých těles. Jako příklad nám poslouží tuha z mikrotužky. Pokud bychom chtěli změřit její tloušťku, potřebovali bychom mikrometr, nebo alespoň posuvné měřidlo.

Nejnovější pozorování provedená na Švédském slunečním dalekohledu (SST), který se nachází na kanárském ostrově La Palma, odhalila novou záhadu sluneční fyziky.

Při stavbě termojaderného reaktoru ITER se uplatní jednak obrovské mnohatunové části (segmenty komory, cívky toroidálního pole atd.), kterých je relativně málo, a jednak malé, kilogramové části, kterých je naopak mnoho.

Největší pevninská větrná farma v Evropě Fantanele-Cogealac, která je od konce roku 2012 v provozu u pobřeží Černého moře v Rumunsku, by nemohla spolehlivě a efektivně fungovat bez řady nejrůznějších údajů.

Dánsko nepatří k cestovatelským hitům, přestože může těm, kteří míří především za poznáním, nabídnout kromě pestré palety přírodních krás i řadu historických či technických pozoruhodností. To platí i pro energetiku – v zemi najdeme několik míst, která bezpochyby stojí za návštěvu.

Díky dlouholetým dobrým vztahům Gymnázia Boženy Němcové z Hradce Králové se školou v dánském Naestwedu se od 19. do 25. září 2011 mohla uskutečnit první část vzájemného poznávání obou škol. Hlavní roli zde sehrál matematicko‑fyzikální projekt.

Marek Kurfiřt je sympatický mladý absolvent Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od roku 2000 pracuje v Jaderné elektrárně Temelín v laboratoři radiační kontroly. Jeho specializace nic nezměnila na faktu, že 28x daroval krev, 4x krevní plasmu a jednou dokonce kostní dřeň.

Rychlý růst umělé inteligence (AI) výrazně zvýšil poptávku po schopnostech a kapacitě zpracování dat, což vedlo k celosvětovému rozšíření datových center.

Oceány hrají klíčovou roli v zemských klimatických a povětrnostních systémech i v globálním uhlíkovém cyklu. Lidská činnost však bohužel zásadně mění jejich chemické složení.