(1921) Bez zařazení » Praha bojuje se suchem - využije průsaků podzemních vod
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.
(1922) Bez zařazení » Praha jako na dlani
Zajímá vás historie rozvoje Prahy, růst této metropole v čase, zajímavosti a pražská „nej“? Pak si nenechte ujít novou expozici urbanistického modelu Prahy v expozici Království železnic.
(1923) Bez zařazení » Praha je nejkulturnějším místem Evropy
Celá Evropa má hluboké kulturní a umělecké kořeny. Je domovem takových kulturních skvostů, jako je Pražský hrad, Vatikán, Louvre, Akropolis.
(1924) Bez zařazení » Praha plánuje přeměnit odpad ze spalovny v Malešicích na stavební materiál
Hlavní město chystá přeměnu desítek tun škváry, která vzniká při spalování odpadu v malešické spalovně, na stavební materiál.
(1925) Medicína a přírodověda » Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů
Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.
(1926) Recenze » Praktické geometrické konstrukce pomocí pravítka a kružítka
Geometrie (z gé – země a metria – měření) se považuje za jeden z nejstarších vědních oborů. Jednoduché geometrické útvary byly známy již ve starší době kamenné a podrobněji se zkoumaly ve všech starověkých civilizacích.
(1927) Medicína a přírodověda » Pramáti z Afriky
Jistě znáte své rodiče i prarodiče. Zjistit, kdo byl vaším přímým předkem před dvěma nebo třemi sty lety, je už – pokud nejste zrovna šlechtického rodu – hodně těžké, nemluvě o době ještě vzdálenější. Přesto však moderní výzkum možná vystopoval společného předka nás všech.
(1928) Medicína a přírodověda » Prastarý zdroj kyslíku
Vědci předpokládají, že život na Zemi nejprve vznikl bez přítomnosti kyslíku. Poté, co se objevily organizmy schopné fotosyntézy, začal se v atmosféře obsah kyslíku zvyšovat, což anaerobní organismy téměř vyhubilo, protože kyslík pro ně byl jedovatý.
(1929) Od čtenářů » Pravděpodobnost aneb jak
U jakéhokoliv jevu, který ať už je pro nás běžný nebo se sním setkáváme jen sporadicky, lze vypočítat pravděpodobnost, zda tento jev nastane či ne, nikdy si všach nemůžeme být naprosto jisti. O náhodě a o pravděpodobnosti je i následujicích několik řádků.
(1930) Jaderná fyzika a energetika » Právě dnes zveřejnil tokamak JET výsledek nejnovějšího fúzního experimentu
Vyhlídka na využití síly hvězd se posunula o krok blíže realitě poté, co vědci vytvořili nový rekord v množství energie uvolněné při trvalé fúzní reakci.
