Hledání

Vůně se rozšíří v důsledku Brownova pohybu molekul vonné látky mezi molekulami vzduchu, tedy jejich náhodného pohybu. Tedy existuje jistá pravděpodobnost, leč astronomicky nízká, že se vůně vrátí i zpět do lahvičky.

Právě před čtyřmi sty lety se narodil Otto von Guericke (12. listopadu 1602 – 11. května 1686), německý přírodovědec všestranných zájmů a muž velkých schopností. Valnou část jeho života zuřila v Evropě třicetiletá válka, Guerickeho „múzy“ však neumlčela.

Tváří v tvář epidemii koronaviru si mnoho lidí uvědomilo, jak nutné je mít silnou imunitu, díky které se tělo dokáže před nemocemi bránit, nebo je alespoň protrpět s co nejmírnějším průběhem.

Mezinárodní vědecká skupina (vědci ze státní Moskevské univerzity, Kurčatovova ústavu, z Německa a Švédska) studovali grafen a jeho oxidy a podařilo se jim zvýšit jeho sorpční vlastnosti.

Federální asociace letců v USA uznává piloty jako „pracovníky se zářením“. Při letech vysoko nad zemí mohou obdržet významně vysoké radiační dávky od kosmického záření, zejména ze Slunce. Při běžném typickém letu z Chicaga do Pekingu přes severní pól je pilot exponován stejně, jako by dvakrát absolvoval rentgen hrudníku.

Je rok 1934. Pánům P. Harteckovi  a M. L. E. Oliphanovi pod vedením Krokodýla se podařila fúze dvou jader deuteria za vzniku tritia a 3He.

To, že byl Albert Einstein (1879-1955) židovského vyznání, pocházel z jihoněmeckého Ulmu (nedaleko Mnichova) a je autorem speciální (1905) a obecné (1915) teorie relativity, ví skoro každý. Méně známý už je jeho vztah k armádě, válce a všemu tomu, co zavání zbraněmi a násilím.

Manželský tým vědců Jasona Loveho a Polly Arnoldové z britské Edinburgské univerzity vyvinul makromolekulu, která může „sníst“ uran a přimět ho, aby se chemicky choval zdánlivě jako lehčí kovy. Tato makromolekula může otevřít dveře pro nové směry práce s použitým jaderným palivem.

Nová technologie MULTIFERM pro výrobu paliva z biologicky rozložitelných odpadů, kterou vyvinula třebíčská společnost VIA ALTA ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, jde do provozu. Technologická linka, která využívá nízkopotenciálního fermentačního tepla, má za sebou úspěšné poloprovozní testy.

Asi před půl rokem jsme psali o nových typech jaderného paliva odolného proti haváriím (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2231-jaderne-palivo-odolne-proti-nehodam). Jeden z typů, které vybrala k testování americká firma Westinghouse, pochází z výzkumu českých vědců.