Hledání

Správnou odpověď na květnovou soutěžní otázku nám obratem poslal Aleš Jerie z Pasek nad Jizerou.

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů.

Přestože pojem odstávka elektrárny může vzbuzovat dojem, že jde o období, kdy se nic neděje, opak je pravdou. V čase odstávky Jaderné elektrárny Temelín Pavel Knetl s trochou nadsázky na dva měsíce vymění elektrárnu za svou rodinu.

Právě teď probíhá v Temelíně důležitá odstávka jaderného reaktoru, během níž se nejen vyměňuje použité palivo za čerstvé, ale probíhají i nejrůznější kontroly, zkoušky a revize. Z reaktoru prvního bloku se vyvezlo během čtyř dní všech 163 palivových souborů.

Letošní odstávka prvního bloku JE Temelín začala 1. března. Během dvou měsíců energetici vyměnili téměř třetinu paliva, zkontrolovali bezpečnostní systém, parogenerátor i turbínu, rekonstruovali části potrubí cirkulační chladicí vody a vyzkoušeli nový kontejner na použité palivo od nového dodavatele Škody JS.

Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí?

V dnešní době se rozsáhle diskutuje o výhodách či nevýhodách různých energetických zdrojů. Některé z nich ustupují do pozadí, jiným se otevírá skvělá budoucnost. Jaký zdroj energie je však pro lidi ten nejdůležitější?

Navzdory turbulentní době se i letos uskutečnilo Fyziklání - již 15. ročník. Jde o mezinárodní fyzikální soutěž organizuje skupina vysokoškolských studentů FYKOS, kterou zastřešuje Matematicko fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Kanadská mediální společnost BanklessTimes představila výsledky výzkumu týkající se „záření“ z mobilních telefonů.

Dnes už víme, že veškerá energie na Zemi pochází vlastně z jaderných reakcí (Slunce a rozpad radionuklidů v zemské kůře). Ne všichni však věří, že dnešní štěpné reaktory a úložiště radioaktivních odpadů mají obdobu v přírodě.