Pokořená gravitace – na kuchyňském stole
Nedávno se objevila v odborném tisku neuvěřitelná zpráva o převratném objevu.
Nedávno se objevila v odborném tisku neuvěřitelná zpráva o převratném objevu.
Zástup se ztiší a loutkář rozevře oponu. Světlo dopadne na marionety a jejich tváře ožijí. Loutkář začíná vyprávět. „Bylo nebylo... tedy spíše byli, nebyli. Kdo? No přeci Trip a Grace. Manželé, mladí a krásní, radost pohledět! Kde bydlí? Inu, přeci za devatero horami a devatero řekami – v luxusním apartmánu nad městem. Jednoho dne pozvou na skleničku Adama, svého přítele ze studií. Chudák Adam netuší, že jejich manželství není taková selanka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Během návštěvy problémy vybublají na povrch... A jenom na Adamovi bude záležet, jestli Trip a Grace zůstanou spolu...“
„Neviditelné nebezpečí“ je populárním termínem moderní doby. Míní se tím vše, co ohrožuje člověka a on to jen těžko může postihnout vlastními smysly bez technologické podpory – nejrůznější chemikálie, radiace, bakterie i viry, a to ať už šířené „přirozenou cestou“, jako například ptačí chřipka, nebo vinou nehod a nedbalosti – třeba při nedávné havárii v Číně, či záměrnou činností lidí – teroristickými útoky. A právě ono neviditelné nebezpečí je podle některých odborníků jedním ze zásadních faktorů neurotizujících moderního člověka, vyvolává obrannou reakci organismu – strach, zároveň však neposkytuje zjevného nepřítele, proti kterému by mohl jedinec bojovat nebo před kterým by mohl prchat. Následkem tohoto trvalého, avšak těžko identifikovatelného ohrožení je zvyšující se úzkost a stres a tendence ventilovat toto napětí vůči zástupným objektům, které si jedinec, nebo dokonce společnost za podpory médií, s neviditelným nebezpečím spojuje – mohou to být potencionální teroristé – lidé jiného vyznání či rasy, ale také vědci, ptactvo nebo třeba nadnárodní společnosti.
Pokračujeme v uveřejňování sci-fi povídek. Dramatizaci tohoto příběhu si můžete poslechnout i na rádiu Leonardo.
Seriál o webových stránkách s fyzikální tematikou vychází už tři roky a zatím jsme se jen velmi okrajově zmínili o matematice – královně věd.
Nová otázka na únor a březen:
Kolik litrů vody obsahuje typický tisícimegawattový tlakovodní jaderný reaktor (PWR) v primárním okruhu? Nehádejte, dá se to poměrně snadno najít.
Vylosovaného autora správné (nejblíže správné) odpovědi odměníme pěknou kolekcí dárkových předmětů od ČEZ.
Minule jsme se ptali na termín zapálení prvního plasmatu ve fúzním reaktoru ITER. Odměnu dostal pan Luboš Zoubek z Brna, protože našel poslední uváděný termín - rok 2033. Tak snad se dočkáme...
Gratulujeme mu!
-red-
Proleťte se nad budoucím fúzním reaktorm ITER
Zdroj: www.Youtube.com