Výzkumníci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) Barcelona a MPI-CBG Dresden odhalují, jak glykolýza ovlivňuje rané embryonální buňky. Glykolýza je proces přeměny cukru na energii, v raném vývoji hraje klíčovou roli. Glykolýza nejen pohání buňky – pomáhá je nasměrovat ke specifickým typům tkání v kritických okamžicích vývoje. Embryonální modely založené na kmenových buňkách, které se spoléhají na glykolýzu, vytvářejí struktury podobnější přirozeným embryím. Porozumění tomu, jak se embryonální modely založené na kmenových buňkách vyvíjejí „in vitro“, zlepšuje naši schopnost předpovídat a kontrolovat vývoj a otevírají potenciál pro další biologické objevy, modelování onemocnění a testování toxicity léků.

Malá vodní elektrárna Obříství slouží české energetice 30 let. Spolehlivě mění proud středního Labe na bezemisní energii. Leží poblíž mělnického soutoku Labe s Vltavou a je to první moderní nízkospádová česká vodní elektrárna. Ročně vyrobí takové množství elektrické energie, která pokryje spotřebu asi 3,5 tisíce domácností. Majitel elektrárny, ČEZ, provoz v Obříství průběžně modernizuje, podobně jako jiné vodní elektrárny, aby byly připraveny na fungování v transformující se české energetice.

Zavádění umělé inteligence ve výrobě prudce roste a celosvětové výdaje na to by do roku 2026 měly dosáhnout 16,7 miliard eur. Lidská chyba je hlavním faktorem způsobujícím 23 % výrobních vad a neplánovaných prostojů, což stojí výrobce ročně miliardy. Uvádíme příklad, jak jeden z největších evropských výrobců nábytku využil systémy počítačového vidění s umělou inteligencí ke snížení prostojů, zvýšení produktivity o 33 % a zlepšení kontroly kvality. Augustas Urbonas, vedoucí skupiny počítačového vidění ve společnosti VMG Technics, se podělí o to, jak umělá inteligence přetváří jejich výrobní procesy a co bude dál ve spolupráci člověk-stroj.

Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy. Pro úspěšné buněčné dělení musí být chromozomální DNA zabalena do kompaktních tyčovitých struktur. Defekty v tomto procesu mohou vést k buněčné smrti nebo nemocem, jako je rakovina. Nová studie ukázala, jak chromozomy během buněčného dělení mění tvar. Určité proteinové komplexy pomáhají skládat DNA do překrývajících se smyček, které se vzájemně odpuzují, a pak se skládají do tyčinkovité struktury. Je to poprvé, co vědci přímo pozorovali celý chromozom ve vysokém rozlišení v dělící se buňce.

Od začátku srpna začal první temelínský blok dodávat do sítě elektřinu po odstávce na výměnu paliva. V provozu bude čtrnáct měsíců, o čtyři déle než dosud. Energetici také převedli řízení části technologie na nový systém od společnosti Westinghouse, zkontrolovali bezpečnostní systémy, turbínu nebo generátor.