Jak řešit nestabilitu obnovitelných zdrojů
Jednou z klíčových podmínek úspěšného přechodu na bezuhlíkovou energetiku, jak si ji přeje EU, je vyřešení problému s nestabilitou obnovitelných zdrojů (pro svou nestabilitu někdy posměšně nazývaných „občasné zdroje energie“). Tlak na řešení nestabilit v sítích v blízké budoucnosti enormně poroste. Výzkumná společnost BloombergNEF (BNEF) předpokládá, že v celé Evropě se větrná a solární energie do roku 2030 přiblíží 60 % celkové výroby elektřiny. Podle poslední zprávy IEA (Světová energetická agentura) bude obnovitelná energie do roku 2026 představovat téměř 95 % nárůstu energetické kapacity ve světě, přičemž solární energie poskytne více než polovinu toho růstu. Ve světě se testuje řada řešení nestability obnovitelných zdrojů energie, od nejrůznějších systémů ukládání přebytečné energie, přes využití obřích datových center jako flexibilních záložních zdrojů či „hlídačů“ frekvence, až po zpřesňování předpovědí slunečního svitu.