Obnovitelné zdroje

Dálkově řízený podvodní robot poprvé v historii pročesal tajemné hlubiny dna horní nádrže přečerpávací elektrárny ve Štěchovicích. Proč vlastně ponorka? Rezervoár, který pojme až půl milionu kubíků vody, totiž nesmí být nikdy úplně vypuštěn, aby nevyschla jílová těsnící vrstva. Informace získané vyhodnocením záběrů využijí energetici při provozu a údržbě nádrže.

Energetická společnost ČEZ provozuje v 11 krajích České republiky 7 velkých a 24 malých vodních elektráren – na Vltavě, Berounce, Labi, Moravě, Svratce, Jihlavě, Ohři nebo Úhlavě. Průběžná modernizace vodních elektráren zvýšila výrobu a šetří vodu. Loňská (2021) výroba ve vodních elektrárnách je druhá nejvyšší za posledních 10 let. Nejpříznivějšími měsíci pro výrobu bezemisní elektřiny z vody byly loni únor, červenec a květen.

Téměř po deseti letech od poslední velké odstávky odstartovaly v roce 2020 plánované opravy turbogenerátoru přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice II. Poslední větší opravné práce zde proběhly v roce 2011, a tak není divu, že po téměř 10 letech nepřetržitého provozu bylo třeba provést větší údržbu. Práce se tentokrát primárně týkaly spirály předrozváděcích lopat reverzní Francisovy turbíny, která zde funguje od kompletní rekonstrukce a přestavby elektrárny v 90. letech. Po nálezu mezizávitových zkratů budicích rotorových cívek se opravy rozšířily i na rotor generátoru. Došlo i k dílčím opravám blokového transformátoru elektrárny a výměně čerpadla technologické studny za modernější se stejnými parametry. Hlavní opravy i paletu dalších prací a činností, které byly umožněny kompletní odstávkou celého soustrojí, provedl specializovaný opravárenský tým.

Agrovoltaika je stále populárnějším formátem fotovoltaických instalací – svisle stojící panely jsou vhodné pro kombinaci výroby ekologické elektřiny se zemědělstvím nebo pastevectvím. Pokud je půda výnosná a úrodná, je škoda ji zastavět konvenčními šikmými FV panely těsně nad zemí. Ale pomocí agrovoltaické instalace lze zachovat její úrodnost a zároveň maximálně čerpat sluneční energii. Česká energetická společnost ČEZ již od loňska prověřuje její možnosti. Tento článek shrnuje dosavadní poznatky i data ověřená z  experimentální FVE v severočeských Ledvicích. O Agrovoltaice jsme poprvé psali v r. 2020 v rozhovoru s jejím propagátorem Miroslavem Kudrnou z Portugalska zde https://www.3pol.cz/cz/rubriky/rozhovory/2497-agrovoltaika.

Fotovoltaická přeměna energie má dnes významné místo v energetickém mixu. Po celém světě pracuje řada velkých fotovoltaických elektráren i řada menších fotovoltaických systémů přímo integrovaných do budov. Teplota fotovoltaických panelů se během roku mění v závislosti na teplotě vzduchu - ve střední Evropě může být rozdíl přibližně 60 °C, ale například na Sibiři se může lišit až o 100 °C. Ještě většímu teplotnímu intervalu mohou být panely vystaveny ve vesmíru  během jednoho oběhu kolem Země.

Na pilotní plovoucí fotovoltaické elektrárně o výkonu 22 kW, umístěné na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy, zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Plovoucí fotovoltaické elektrárny snižují odpařování vody z vodních ploch a z krajiny, jsou alternativou k záboru pozemků a jejich demontáž je rychlejší než u pozemních a střešních FVE.