Sci-fi

„Frede?“ „Ano, Johny.“ „Frede, jestli teda opravdu míříme do Bruselu, měli bychom vzít vodík v Plzni. Je tam nejlevnější.“ „Nebudou ho mít v Maastrichtu ještě za míň?“

Zatímco největšími technickými revolucemi dvacátého století byly mobilní telefony a internet, ve století jedenadvacátém – jakkoliv za sebou máme jen jeho první třetinu – to rozhodně bude virtuální realita a elektronické peníze.

Skupina konstruktérů a vývojářů pod soutěžním názvem Blue Team z Robotic Infantry Inc. z Berkeley sestrojila stroj GhostRider, se kterým chtěla vyhrát v soutěži robotů DARPA Grand Challenge. Měli ale smůlu.

„A koukej už spát!“ Chlapec položil poslušně svou střapatou hlavu na polštář a zavřel oči. Matka ještě jedním pohledem zkontrolovala stav pokojíku – na to, že ho obýval dvanáctiletý kluk, byl celkem uspokojující – zhasla a zavřela za sebou dveře.

Virtuální realita je už staletí a možná tisíciletí součástí našeho života. To jen počítače jí daly další rozměr a vdechly jí nový život. Byla by ale škoda zapomenout, odkud se vzala.

Farmaceutický výzkum často dosáhne zajímavých výsledků - ovšem jako vedlejší produkt vývoje soustředěného na úplně něco jiného. Lékaři byli příjemně překvapeni účinky Memorinu, léku zlepšujícího paměť - jenže pak zjistili, že jeho vynikající klinické účinky jsou založeny na něčem úplně jiném.

Gratulujeme vítězům! Jarní literární soutěž Třetího pólu o nejlepší sci-fi povídku a nejlepší reportáž z technického provozu zná své vítěze. Porota složená z členů obou redakčních rad – studentské i dospělácké – rozhodla takto: bundu Duhové energie dostává Jiří Šperk za reportáž o Vchynicko-Tetovském plavebním kanále a Iva Zymáková za reportáž o výzkumném ústavu v Řeži u Prahy. Sci-fi povídky jsme ocenili tři: Drahá Jenifer od Vladimíra Weinzettla, Vražda doktora Ballbiggera od Davida Hány a Homo Sapiens Diencephalon od Ivana Burdy. Všichni soutěžící dostali také knihu z nakladatelství Akademie věd Jádro, cesta do nitra hmoty. A těšte se, brzy pro vás vymyslíme další soutěž!

Už v okamžiku, kdy kybernetika vznikla jako vědní obor a objevily se počítače, začali vědci přemýšlet, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a možnosti. První umělé inteligence ovšem nevytvořili vědci, ale umělci – spisovatelé.