Rozhovory

Marek Kurfiřt je sympatický mladý absolvent Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od roku 2000 pracuje v Jaderné elektrárně Temelín v laboratoři radiační kontroly. Jeho specializace nic nezměnila na faktu, že 28x daroval krev, 4x krevní plasmu a jednou dokonce kostní dřeň. Práce v laboratoři a dárcovství byly hlavními tématy krátkého rozhovoru.

Seismicita v oblasti jaderných elektráren zajímá Kateřinu od dob jejích vysokoškolských studií. Má za sebou řadu zahraničních stáží, které jí umožnily dobře se v oboru zorientovat a připravit se na start ke skvělé profesní kariéře. Naše otázky směřovaly nejen k seismicitě, ale i obecně k problematice bezpečnosti jaderných elektráren.

Hana Urbanová o počátcích své profesní kariéry říká: „Energetika byla oborem, který jsem vystudovala na VŠCHT. Se svým manželem, elektrikářem, jsme nasměrovali svou budoucnost na jih Čech. Podařilo se mi tady najít práci přímo v oboru, který jsem vystudovala a měla jsem štěstí – za celých 22 let na Temelíně jsem neměla pocit, že se má práce stává jednotvárnou a nudnou.“

Adéla Křepelová je příkladem, jak se uplatňují znalosti absolventů českých vysokých škol v zahraničí. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT Praha, pokračovala doktorandským studiem na TU Dresden, působila ve výzkumném centru Dresden-Rossendorf a v současné době pracuje v Paul Scherrer Institutu (PSI) ve Švýcarsku. Zabývá se základními procesy v atmosféře, složením aerosolů a jejich vlivem na klima.

Klára Dalíková o sobě říká, že jejím přáním je přispět svou prací k rozvoji české vědy a k popularizaci technických věd, které jsou pro českou společnost klíčové. Po absolvování Fakulty strojní ZČU v Plzni v roce 2003 následovalo doktorandské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes pracuje ve společnosti Centrum výzkumu Řež s. r. o. na pozici koordinátorky externí spolupráce a současně působí na FJFI ČVUT v Praze, kde se podílí na vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti katedry materiálů.

Lidé stárnou, generace se střídají. Výjimkou není ani generace energetiků. Vzhledem k tomu, že se na studium technických oborů netvoří přímo fronty, mají to někdy personalisté těžké. Jednou z nich je i Jarmila Horáková, která dnes stojí před velkou výzvou – zajistit generační obměnu personálu Jaderné elektrárny Dukovany. Tuto elektrárnu zná doslova „nazpaměť“, pracuje v ní již od roku 1984.

Satu Siltanen pracuje pro společnost Fortum, jednu z nejvýznamnějších společností v oblasti energetiky a teplárenství v severských zemích. Vystudovala mechanické inženýrství na Technologické univerzitě v Helsinkách, obor Energetické technologie a elektrárny. Působila jako stážistka v uhelné elektrárně, získala řadu kontaktů z oboru jaderné energetiky. Další stáž absolvovala v Technickém výzkumném centru. Svoji diplomovou práci připravovala ve spolupráci s Fortum, kde zjišťovala závislost citlivosti životního prostředí na radiaci pomocí simulace Monte Carlo. Už mnoho let hraje floorball a ráda jezdí na koni. Kromě jiného je i členkou finské organizace Young Generation (YG).

Andrea přišla ze Slovenska, aby v Čechách vystudovala ČVUT. Její specializací je simulace těžkých jaderných havárií. Výsledky své práce s úspěchem představuje v řadě studentských soutěží. Již rok a půl je členkou Czech Young Generation České nukleární společnosti, kterou reprezentuje na zahraničních konferencích. Baví jí cestování, mluví anglicky a francouzsky. Ochotně nám odpověděla na několik otázek.