Reportáže, cestování

Představte si, že stojíte na mostě. Docela normální situace, pokud zrovna nejsou všechny uzavřeny – čistě hypoteticky – kvůli nějaké přírodní katastrofě. Tak jinak: Představte si, že stojíte na řetězovém mostě. To už je něco jiného: píše se rok 2002 a v Čechách už stojí jen jeden. A teď: Představte si, že na tomtéž mostě stojíte v roce, dejme tomu, tisíc devět set dva. Vše vypadá před sto lety úplně stejně, „řetězák“ je stejně majestátní jako ve třetím tisíciletí, okolo plují mraky a vy se díváte dolů na stejně tichou řeku. Detail: Je to jiná řeka a jste osmnáct kilometrů od místa, kde budete za sto let.

Tenhle článek se měl původně jmenovat „Český Avignon“. Ve francouzském městě Avignon stojí most přes řeku Rhônu, známý ze dvou důvodů: za prvé je na něm shon a všichni na něm tančí – alespoň to tvrdí písnička, kterou se po celém světě učí nebozí začátečníci s francouzštinou už asi ve třetí lekci – za druhé ten most tak úplně přes Rhônu není: nebyl totiž dostavěn a končí v půli řeky. Také Čechy mají takový polomost, a název povídání o něm se tudíž sám nabízel. Když se ale autor tohoto článku ve snaze most najít ptal v nedaleké obci na cestu, zjistil, že v kraji se pro stavbu ujal výstižný název, který by sice mapa nesnesla, ale šéfredaktor tohohle časopisu ho snesl.

Každé léto se s dozrávajícími klasy a začínajícími prázdninami objevují "tajemné" kruhy v obilí. Tahle často velmi povedená "přírodní grafitti" si přitom zaslouží i pozornost hvězdářů. Nikoli však jako stopy po mimozemšťanech, projevy geomagnetických polí či tajemné aury velkého Křečopažouta, ale coby zajímavá díla umělců, kteří - z pochopitelných důvodů - zůstávají v anonymitě. Skutečně je tomu tak: Všechny kruhy jsou pravé. Vyrábějí je totiž lidé!

V minulém čísle Třetího pólu vyšel článek s názvem Antigravitace, ve kterém jste se mohli dočíst o nevysvětlitelných jevech na některých kopcích po celé naší planetě. V tu dobu již běžel náš projekt na plné obrátky.

Bojíte se jaderných elektráren? Nesnášíte pomyšlení, že by vaši televizi nebo kávovar snad napájel proud z Temelína? Je tu pro vás inovativní produkt, jedinečný na trhu! Odfiltruje bezpečně a spolehlivě jaderný proud vystupující z vašich zásuvek!

Průvodce na elektrárně – ať již klasické, vodní či jaderné – musí mít několik základních vlastností. Především je to schopnost přeložit věci většinou technického zaměření do „lidštiny“ a dostatečně je vysvětlit, dál musí být vybaven nezbytným objemem znalostí, dokázat pohotově odpovědět každému na často ne vždy jednoduché dotazy a v neposlední řadě by měl umět řešit krizové situace.

Holandsko je země na mořském břehu. Pro rozvoj námořní velmoci je to velmi výhodná poloha, ne už tak pro obyvatele. Průměrná nadmořská výška Holandska je jen pár metrů a velká část půdy se dokonce nachází pod úrovní mořské hladiny. Proto se Holanďané po staletí zdokonalovali ve stavbě hrází a odvodňovacích kanálů, vysušovali mořské dno a rozšiřovali území vhodné k životu. Navzdory tomu si moře při velkých bouřích vždy bralo půdu i lidské životy. Poslední velká povodeň, při které zahynulo na 1800 lidí, se odehrála roku 1953. Vysoký příliv hnaný bouří vtrhl do vnitrozemí, probořil hráze a napáchal obrovské materiální škody. Krátce poté vznikl projekt Delta, který měl zajistit, že se podobné neštěstí již nikdy nebude opakovat.

V setmělém sále se ozve škrtnutí sirky. Tmu prořízne žlutobílý plamínek. V tom se ozve zášleh, umělohmotná láhev od pitné vody se na zlomek sekundy naplní chladně modrým světlem a s hrozivým sykotem prolétne napříč dvacetimetrovým sálem. Diváci se leknou a pak celý experiment doprovází bouřlivým potleskem.

Moldávie je nejchudší zemí Evropy. Stát je protkaný rozbitými silnicemi, nezaměstnaností, korupcí a bídou. Jeho obyvatelé jsou přesto nezvykle vstřícní a pohostinní. Je taková i česká komunita, která v počtu několika desítek žije ve vesnici Holuboje.

Ironickou cenu Bludný balvan za matení české veřejnosti připravuje a uděluje zvláštní komitét Českého klubu skeptiků Sisyfos. V čele komitétu stanul zplnomocněný Sisyfův vyslanec, astrofyzik Jiří Grygar, který bludařskou soutěž vymyslel a uvedl v život. I letos se konala kostýmovaná šou v duchu antiky v posluchárně Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze.