Obnovitelné zdroje

Zajímavosti z výstav o fotovoltaické přeměně energie Fotovoltaická přeměna solární energie je čistým a ekologickým energetickým zdrojem, i když zatím jen doplňkovým, který nekonkuruje velkým jaderným elektrárnám. Jeho význam však evidentně poroste, protože v dlouhodobém časovém horizontu jde o zdroj jistý a nevyčerpatelný. Proto je stále více středem zájmu nejen odborníků, ale i široké veřejnosti. To je také důvod, proč je právě toto téma trvale atraktivním tématem řady konferencí a výstav.

Příkladem instalace fotovoltaických článků je i první česká fotovoltaická elektrárna o výkonu 10 kW a o celkové účinné ploše 75 m2 účinné plochy v areálu Jaderné elektrárny Dukovany. Tvoří ji 200 fotovoltaických panelů osazených monokrystalickými křemíkovými články. Špičkový výkon je 53 W/čl., optimální napětí 17,5 V/čl.

V posledních letech se v České republice i v okolních státech vybudovala řada fotovoltaických (PV) elektráren. Na konci roku 2008 bylo instalováno v České republice cca 15,7 MWp PV elektráren a systémů, začátkem toho roku činila tato hodnota cca 3,4 MWp a před koncem roku 2007 to bylo jen cca 1,5 MWp. Pro porovnání: koncem roku 2004 to bylo pouhých cca 0,41 MWp. Prudký nárůst nepochybně podpořila státem dotovaná výkupní cena elektřiny z PV elektráren. Prudký nárůst nepochybně podpořila zákonem garantovaná vysoká výkupní cena elektřiny z PV elektráren hrazená z příspěvku, který je připočítáván k ceně každé odebrané kWh.

Wikipedie na téma vodního trkače uvádí: “Vodní trkač je jednoduché vodní čerpadlo, poháněné vodou. Využívá energii proudící vody. Proud vody je pravidelně uzavírán trkacím ventilem. Vzniklé rázy slouží k čerpání vody přes výtlačný ventil do výšky několikanásobně vyšší, než je rozdíl hladin vody, která trkač pohání.“ Na internetu však najdeme na toto téma i značně poetičtější vysvětlení: „Trkač není zařízení, které si člověk koupí (nebo postaví), spustí a jde pryč. Trkač je jako umělecký hudební nástroj. Je třeba mu věnovat čas a pečlivě jej naladit na podmínky, v nichž má fungovat. Dobře se vám za to odmění. Je-li provozován sezónně, je třeba mu věnovat péči i „po koncertě” a pečlivě jej uložit. Je to úžasné zařízení. Vydržím dlouhé minuty sedět v lese u potoka a pozorovat rytmický koncert běžícího trkače, doprovázený šuměním mohutného vějíře rozstřikované vody. Je to skoro tak uklidňující, jako pověstné pozorování rybiček v akváriu.“ http://www.pterodactylus.cz/trkac2005.php

Nanoantény absorbují energii infračerveného záření Fotovoltaické panely přeměňují sluneční záření na elektrický proud a v budoucnu by se mohly stát významným zdrojem energie. Ze všech slunečních paprsků, které k nám naše hvězda posílá, si panely ovšem vybírají jen úzkou část, viditelné a částečně i ultrafialové záření. Všechny ostatní části spektra zůstávají nevyužity a přitom nesou takové množství energie! Kupříkladu infračervené záření. Dopadá k nám nejen ve slunečních paprscích, ale vyzařují ho i všechny živé bytosti, pracující stroje a dokonce i zahřátá zem.

Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty. Jako příklad uvádíme projekt větrných elektráren u Stříbra v západních Čechách.

Vyšehrad. Místo natrvalo spjaté s českou historií. Co známých a slavných dějinných událostí je s ním spojeno. Vzpomeňme jen, že jde o jedno z prvních historicky doložených slovanských hradišť na území dnešního hlavního města, místo pověsti o Horymírově skoku, později pevnost zachovaná až do dnešních dob. Vyšehradský hřbitov je i místem posledního odpočinku významných postav české historie. Politiků, umělců a dalších vlastenců. Na vlastním hřbitově, ale také v jeho zvláštní části – na Slavíně.

Solární komín je zařízení odpovídající nejmodernějším trendům využívání přirozené energie bez nutnosti dalších energetických vstupů. Využití solárního komínu zvyšuje efektivitu přirozeného větrání budov při využití energie slunečního záření. Zda by komín skutečně fungoval i v klimatických podmínkách ČR jsem ověřil ve školní studii, v níž jsem komín umístil na budovu fiktivního gymnázia. Výsledkem experimentu je zjištění, že by komín v tomto konkrétním případě přinesl pro provoz vzduchotechniky až 53% úsporu elektrické energie!