Obnovitelné zdroje

Široké rozšíření elektromobilů je závislé nejen na tom, zda budeme mít dostatečně rozsáhlou síť dobíjecích stanic, ale zda se budou elektromobily i líbit. Novou dobíjecí stanici WattStation navrhl renomovaný průmyslový designér Yves Behar.

Budoucnost dopravy je elektrická. Celý svět usiluje o to, aby se v nejbližších letech elektromobilita stala technologicky úspěšnou realitou. Tento trend se nevyhnul ani České republice. Intenzivní rozvoj elektromobility přináší i nová technická řešení vhodných akumulátorů a samozřejmě způsobů jejich dobíjení, tj. rozvoj sítě dobíjecích stanic.

Na pulty knihkupectví se v těchto dnech dostává publikace nakladatelství GRADA s názvem "Obnovitelné zdroje energií - podstata, technika, projektování, ekonomická efektivnost".

Přijďte se podívat na větrné elektrárny! V sobotu 12. června 2010 od 10 do 16 hodin se budou vrtule lesknout a točit jen pro vás. Navíc na každé z 12 lokalit bude odborník připravený odpovídat na Vaše otázky. Otevřené bude i specializované Informační centrum Obnovitelné zdroje v Hradci Králové, na některých místech navíc proběhne předváděčka elektromobilů, elektroskůtrů, elektrokol a kiteboardingu.
Den otevřených dveří bude provázet soutěž „nafoťte větrnou elektrárnu: o pěkné ceny. Tak neváhejte, popadněte foťák a vydejte se za větrem! Seznam lokalit najdete v přiloženém letáčku.
Pozvánka (PDF)

Sláma má pro energetické využití řadu výhod a předpokladů. Vzniká jako „vedlejší produkt“ při pěstování obilí pro potravinářské i krmné využití nebo olejnatých semen (u nás především řepky) pro lisování a extrakci olejů. Produkce slámy nezabírá zvláštní plochu a neomezuje tím nijak potravinářskou produkci. Její sklizeň probíhá současně se sklizní hlavního produktu a potřebnou techniku mají pěstitelé k dispozici. Ne všichni však slámu efektivně využívají, zejména pokud neprovozují živočišnou výrobu a slámu nepoužijí jako základ statkových hnojiv.

Vulkanická činnost Země, způsobená vícedeskovou tektonikou v kombinaci s dalšími vlivy, je trvalou součástí naší minulosti i přítomnosti. Na jedné straně může být stálou hrozbou pro osudy statisíců lidí, na druhé zdrojem tepelné energie, která se do atmosféry uvolňuje bez užitku pro člověka. Přitom by mohla být jedním z výhodných ekologických zdrojů energie k výrobě elektřiny. Jen tak vědět, jak na to! Podívejme se v této souvislosti za doprovodu webových stránek afrikaonline.cz do Afriky, kde asi před 30. milióny lety byl východ černého kontinentu rozbouřen množstvím silných erupcí, doprovázených gigantickými výlevy lávy. Koncem třetihor – v pliocénu – se čedičový příkrov s kužely sopečného popela rozevřel v systém příkopových propadlin.

ADELE se teprve rodí. Až vyroste do krásy, bude „večeřet“ či obědvat elektřinu z větrných a jiných nestabilních energetických zdrojů a na požádání ji zase posílat dál, až bude potřeba. ADELE není kytka, ale program velkokapacitního skladování elektřiny.

„Po věku ropy a zemního plynu nastane nová doba, pravděpodobně věk vodíku.“ Pozor, nenechte se však podobnými prohlášeními mýlit! Vodík není palivem budoucnosti, ale pouze zajímavým energetickým médiem. Volný vodík, který by bylo možné těžit a čerpat do nádrží, se na Zemi v podstatě nevyskytuje. Musíme proto vodík vyrobit, ať už elektrolýzou z vody, nebo chemickou cestou z vhodných sloučenin. A tento proces spotřebovává energii, která se posléze spálením vodíku opět uvolní. Výhodou je, že mezi tím můžeme vodík skladovat v nádrži a převážet z místa na místo, což třeba s elektrickou energií tak snadno udělat nelze.