Obnovitelné zdroje

Základním problémem, kterému musí čelit myšlenka získávání elektřiny z energie mořských vln, je pomalý pohyb vody. Podobně jako je tomu u energie větru, také zařízení na využití pohybu mořských vln neprodukuje elektřinu, pokud je moře klidné. Projektanti se zaměřují na hledání způsobů, jak houpavý pohyb vln přeměnit efektivně na elektřinu.

Od 4. června 2011 je v bývalé textilce ve Velkých Hamrech na Jablonecku návštěvníkům přístupné nové zajímavé muzeum. Jeho srdcem je malá vodní elektrárna s párem Francisových kotlových turbín a generátorem z roku 1907 s maximálním výkonem až 350 kW. Pohání je voda říčky Kamenice. Muzeum vzniklo bez jakékoli státní podpory jen díky upřímnému zájmu o techniku a její historii.

Palivové články, pokládané donedávna spíše za vědeckou kuriozitu, stále více pronikají do průmyslu, energetiky i dopravy. V roli kompaktních a mobilních zdrojů elektrické energie se s nimi setkáváme od počátku 21. století. Jejich současnou popularitu dokládají desítky pilotních projektů automobilek, které je instalují namísto dosavadních akumulátorů v hybridních automobilech a elektromobilech.

V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.

Existuje mnoho způsobů, jak přeměnit biomasu na elektřinu. Můžeme ji spalovat, fermentovat nebo zplyňovat. Výsledné produkty lze využít v parních turbínách, plynových motorech nebo v palivových článcích.

Kromě klasické metody využívání větrné energie prostřednictvím větrných turbín se v poslední době hovoří i o možnosti využití větrné energie ve velkých výškách pomocí draků nebo kluzáků. Podle Saula Griffitha ze společnosti Makani Power se sídlem v kalifornské Alamedě není myšlenka využívání energie vzdušných proudů ve velkých výškách zcela nová – vyslovil ji již v roce 1827 anglický vynálezce George Pocock.

„Napadlo někdy někoho, co se stane s energií, která se měla odrazit od normálního povrchu, a které se dá do cesty plocha fotovoltaického panelu? Kolik se tak vyrobí odpadního tepla, které by se jinak vrátilo zpět do vesmíru? Nevyrábíme si fotovoltaickými instalacemi globální oteplování s představou, že proti němu bojujeme?“ Toť otázka hloubavého čtenáře. Zeptali jsme se na odpověď odborníků na obnovitelné zdroje.

Chloubu moderní Číny – přehradu a hydroelektrárnu „Tři soutěsky” (Three Gorges Dam) na řece Jang‑tse – uvádějí do provozu od roku 2003. Instalací dalších 8 turbosoustrojí dosáhla elektrárna v červnu 2011 svého maximálního výkonu 22 500 MW. Inženýrské dílo má hodnotu 75 mld. amerických dolarů. Největší hydroelektrárna se také může pochlubit největší lodní zdviží. Světový ohlas však zastiňují hlasy jeden a půl milionu obyvatel, kteří se za bídných podmínek museli vystěhovat ze zátopeného pásma. K popularitě nepřispěla ani kritika zničení mimořádného množství historicko‑kulturních památek a hrubého narušení krajiny a říčního biosystému.