Návody na pokusy

V první části našeho „miniseriálu“ o předchůdcích dnešních elektromotorů jsme věnovali pozornost samotným počátkům elektromagnetismu (3pol.cz/1135‑pradedecek‑elektromotor). První objevy, dokazující vztah mezi elektřinou a magnetismem, jsou spojeny se jmény M. Faradaye, Ch. Oersteda, A. Ampéra a dalších fyziků. Podstata funkce každého elektromotoru totiž spočívá ve vzájemném působení magnetického pole a elektrického proudu, procházejícího vodičem. Bylo tomu tak i u prvního Faradayova „elektromotoru“ – silné magnetické pole v něm uvádělo do kruhového pohybu rtuť, kterou procházel proud. V našem modelu jsme nebezpečnou rtuť nahradili vodivým roztokem kuchyňské soli. Pohyb roztoku jsme pozorovali nepřímo, pomocí lehoučkých zrníček mletého pepře.

Přírodovědný INSPIROMAT

Akce je určena pro učitele přírodovědných oborů na ZŠ a SŠ, trvá zhruba 2 hodiny a je pro všechny zdarma. Akci připravují pracovníci Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze.

(Hrátky s plyny - 4. díl)

Tipněte si, kolik stačí součástek na sestrojení nejjednoduššího elektromotoru: čtyři. Je to baterie, vrut, neodymový magnet a kousek tenkého měděného drátu. Jak to vypadá, co to umí a proč?

(Hrátky s plyny - 3. díl)

Základním zdrojem tepla pro řadu experimentů s teplem je kahan, nejlépe plynový. Docela dobře ho nahradí plynový turistický vařič. Pro většinu drobných experimentů postačí lihový kahan. Malé skleněné kahánky na líh lze koupit ve zdravotnických potřebách, můžete si je však také udělat sami.

(Hrátky s plyny - 2. díl)

Skoro každý zná jednoduchý školní pokus. Vezmete syrovou bramboru, zasunete do ní dvě různé kovové elektrody, připojíte je drátky k žárovce a ejhle – bramborová baterie vyrábí elektřinu a žárovka svítí.