Dnes je: 21. prosinec 2014

Klasická energetika a fyzika


[0 nových článků | celkem 152]

 
21. říjen 2014

Určování polohy pomocí atomů

V roce 2016 vypluje britská ponorka, která bude svou polohu určovat pomocí světa kvant (quantum world). Nový navigační systém by měl být při určování polohy tisíckrát přesnější než kterýkoliv jiný způsob. Pokud budou zkoušky úspěšné, mohl by se tento systém označovaný jako kvantové určování polohy (quantum positioning) zmenšit do té míry, aby mohl najít využití v letadlech, automobilech a dokonce i v mobilních telefonech. Stal by se tak záložním navigačním nástrojem pro určování polohy v betonových kaňonech měst, kde by mohla hrozit nebezpečná ztráta signálu GPS.

 
5. srpen 2014

Piezoelektřina a nanotechnologie

S objevem, že při stlačení některých krystalů křemene se na jejich povrchu objeví slabý elektrický náboj, přišli francouzští vědci Pierre a Jacques Curieové již v roce 1880. Vznik „tlakové elektřiny“ z řeckého výrazu piezein (tlačení) nazvali piezoelektrickým jevem. Jev, který od té doby úspěšně používá fyzika, chemie nebo medicína, však funguje jen u těch krystalů, které postrádají střed symetrie.

 
3. srpen 2014

Historie a budoucnost optoelektroniky

Globální širokopásmové telekomunikační síti, která umí přenášet hovory, televizní signál, data i internet, dnes slouží už více než půl miliardy kilometrů tenoučkých optických vláken, vmontovaných do pozemních a podmořských kabelů. První se začaly na dno moří pokládat právě před pětadvaceti lety. Nobelovu cenu si však optoelektronika vysloužila teprve v roce 2009.

 
28. květen 2014

Jak se odstraňují oxidy dusíku

Ovzduší tzv. civilizovaných oblastí světa znečišťují chemikálie a aerosol, které si „civilizovaný“ člověk sám vyrábí – provozem průmyslových provozů, dopravou, energetikou… K látkám znečišťujícím životní prostředí patří i oxidy dusíku souhrnně označované NOx.

 
22. květen 2014

Jaké elektrárny si můžeme dovolit

Poslední výroční zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA) z loňského prosince předpovídá, že v průběhu příštích dvou desetiletí vzroste světová spotřeba elektrické energie na naší planetě téměř o 70 %. Globální výkon elektroenergetiky tak musí vzrůst ze současných 5 430 na 9 350 GW, což si vyžádá stavbu nejméně čtyř tisíc elektráren standardní velikosti. Na tomto přírůstku se mají více než polovinou podílet tepelné elektrárny na zemní plyn spolu s větrnými a solárními elektrárnami. Nově postavené uhelné a vodní elektrárny se na přírůstku budou podílet společně jen 30 %. Podíl jaderných elektráren, i když se jejich současné výkony zdvihnou asi o 60 %, se však vůči rychleji rostoucí „konkurenci" v energetickém mixu do roku 2035 sníží ze současných 13 % na 12 %. Tyto odhadované změny, do kterých by měla světová energetika investovat něco okolo 10 bilionů amerických dolarů, přinesou světu řadu problémů. Nepůjde už jen o dostatek paliv a snižování exhalací, ale vůbec o to, zda svět najde dostatek surovin a prostředků na stavbu nových elektráren a na rozšíření přenosových a distribučních sítí.

 
28. březen 2014

Chůze jako zdroj elektřiny

Elektřinu lze získávat nejrůznějšími způsoby. Ve vývoji jsou dnes například nové baterie umístěné v batohu, které získávají elektřinu pro napájení neseného počítače při samotné chůzi. Dosud známé nesené generátory často využívají elektromagnetickou indukci, která je sice účinná, ale vyžaduje objemné a těžké magnety. Menší a lehčí piezoelektrické generátory používají keramické krystaly k přeměně tlaku na napětí, ale ty jsou drahé a méně účinné.

 
20. únor 2014

Téma: Elektrostatický náboj

S elektrostatickým nábojem se setkáváme mj. tam, kde se o sebe třou dva materiály, ať už jsou to kapaliny, plyny, aerosoly, nebo kde se přetrhne nějaké vlákno. Díky němu vzniká statická elektřina, kterou pozorovali lidé u jantaru (řecky elektron) již ve starověku.

 
11. říjen 2013

Východní Čechy se propadly do tmy

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Proto je třeba cvičit a cvičit a cvičit – a to i jak reagovat na tak nepravděpodobné události, jakou je například absolutní ztráta napětí, neboli tma známá coby nechvalný blackout. Energetici to vědí velmi dobře – když se stane něco na jakékoliv elektrárně, je třeba rychle a správně udělat, co třeba. Ale co když se stane něco na „drátech“ – tedy na vedení vysokého napětí? A právě k tomu začátkem září došlo v rámci cvičení Restart, které rozsáhlý blackout simulovalo. Východní Čechy byly bez proudu.