Jaderná energetika
[0 nových článků | celkem 107]
20. prosinec 2007
Mutanti z Černobylu
Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl uplynulo už dvacet let a stále se diskutuje nad jejími následky. Hlavně se spekuluje o jevech, které radiace vyvolala v nejzamořenějším území v okolí zničeného reaktoru. Mluví se o deformitách, mutacích a příšerách. Jaký vliv měl na své okolí Černobyl doopravdy? Jak vypadají tvorové žijící v jeho bezprostřední blízkosti? Jsou to dvouhlavá prasata a žížaly zvící anakondy, nebo na nich vlastně není vůbec nic divného?
4. listopad 2002
Bát či nebát?
26. dubna 1986 nadzdvihly tisícitunové víko čtvrtého reaktoru elektrárny Černobyl dva silné výbuchy: nejprve nahromaděná pára, pak vodík vzniklý reakcí páry na zirkoniových obalech paliva. Grafit, který reaktor používal jako moderátor, začal hořet a sloup kouře vynášel do ovzduší tuny radioaktivních prvků.
5. listopad 2002
Vyhořelé jaderné palivo - surovina nebo odpad?
Když se řekne vyhořelé jaderné palivo, většina lidí si vybaví pouze odpor protijaderných aktivistů, jak se tomu stalo například v nedávné době v sousedním Německu (nepleť si aktivistu s ekologem!), ale jen málo lidí vlastně ví, o jaký materiál se jedná.
1. červen 2009
Hybridní jaderný reaktor
19. leden 2009
Jaderná energetika ve vesmíru: elektřina pro sondy, kosmické lodě a základny na planetách
Více než půlstoletí se člověk snaží poznat a ovládnout nejbližší okolí mateřské planety Země, prozkoumat Měsíc a vydat se ke vzdálenějším planetám sluneční soustav. Automatické vesmírné sondy obvykle vystačí s menším zdrojem elektřiny, ale dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru vyžaduje podstatně větší výkon velmi spolehlivého zdroje. Tím může být, podobně jako na Zemi, pouze zařízení využívající principů jaderné energetiky.
26. říjen 2009
Proč jaderné palivo v reaktoru nikdy zcela nevyhoří
Z paliv bezprostředně použitelných pro udržení řetězové štěpné reakce v jaderných reaktorech se v přírodě v podstatě vyskytuje pouze izotop uranu 235. Jeho zastoupení v přírodní směsi izotopů uranu je 0,7 %, zbytek tvoří 238U a nepatrně 234U. Při výrobě paliva se uran obohacuje o izotop 235U, pro lehkovodní reaktory (jako je např. Dukovanský a Temelínský) se používá nízkoobohacený (okolo 4 %). Bez obohacení (navýšení množství 235U) by v lehkovodních reaktorech k štěpné reakci nedošlo. V některých typech reaktorů, které jsou chlazeny a moderovány materiály s nízkou schopností pohlcovat neutrony (těžká voda, grafit) lze použít přírodní neobohacený uran.
24. březen 2010
ITER jako živý
Termojaderné palivo hmotnosti poštovní známky je spoutáno 23 tisíci tunami oceli a omotáno 150 tisíci kilometry supravodivých drátů – to bude tokamak ITER! Zdá se vám těch tun a kilometrů příliš? Vše lidské že je těmto číslům na hony vzdáleno? Pokusím se čtenáře přesvědčit o opaku. ITER se svými tunami a kilometry je vlastně jeden velký živý organismus!
16. leden 2009
Iontová raketa ušetří palivo při kosmických letech
Koncem října 2008 se podařilo dosáhnout podstatného pokroku při testech nového druhu pohonu kosmických lodí. Jde o iontový pohon, ve kterém nabité částice pracovního média, nejčastěji plynu, urychluje elektromagnetické pole. Zdrojem elektrické energie pro tyto účely bude jaderný reaktor.
3. prosinec 2008
Kdy nám dojdou zásoby uranu?
Odpověď na tuto otázku se zdá být na první pohled jednoduchá. Uranové zásoby jsou dobře zmapovány a stačí tedy vydělit množství uranu jeho roční spotřebou. Jenže tak jednoduché to bohužel není.
26. březen 2008
Jak se obohacuje jaderné palivo
Pro energetické využití se ve většině světových jaderných reaktorů obvykle používá uran obsahující okolo 3
až 4 % izotopu 235U. Jak to ale udělat, když přírodní uran obsahuje 99,3 % izotopu 238U a z hlediska chemického chování jsou oba izotopy prakticky totožné? Naštěstí existují technologické postupy obohacování uranu založené na rozdílných fyzikálních vlastnostech izotopů.
