Jaderná energetika

Největší světový urychlovač elementárních částic LHC odstaven ptákem nesoucím kus chleba.

Z paliv bezprostředně použitelných pro udržení řetězové štěpné reakce v jaderných reaktorech se v přírodě v podstatě vyskytuje pouze izotop uranu 235. Jeho zastoupení v přírodní směsi izotopů uranu je 0,7 %, zbytek tvoří ²³⁸U a nepatrně ²³⁴U. Při výrobě paliva se uran obohacuje o izotop ²³⁵U, pro lehkovodní reaktory (jako je např. Dukovanský a Temelínský) se používá nízkoobohacený (okolo 4 %). Bez obohacení (navýšení množství ²³⁵U) by v lehkovodních reaktorech k štěpné reakci nedošlo. V některých typech reaktorů, které jsou chlazeny a moderovány materiály s nízkou schopností pohlcovat neutrony (těžká voda, grafit) lze použít přírodní neobohacený uran.

Svět zažívá renesanci jaderné energetiky. 440 reaktorů operujících v 31 zemích světa pokrývá okolo patnácti procent světové spotřeby elektrické energie. Bohužel také ročně vyprodukuje 12 000 tun radioaktivního odpadu. Toto číslo má brzy vzrůst, protože jen Čína plánuje v příštích dvou desetiletích postavit 40 až 50 nových reaktorů a USA chtějí ke svým 104 jaderným elektrárnám připojit dalších 26. Nad jaderným odpadem se tak stále důrazněji ozývá nerudovská otázka Kam s ním?

Podíl jaderných zdrojů na celkové výrobě elektřiny dosáhne v Rusku do konce století až 80 procent. Na vědecké konferenci Global 2009 konané počátkem letošního září v Paříži to uvedl šéf Kurčatovova ústavu, akademik Nikolaj Ponomarjov-Stěpnoj. Rusko tak předstihne hostitelskou Francii, kde se dnes z jádra vyrábí více než tří čtvrtiny veškerého elektrického proudu.

Hodnota 1,0 Sievert (Sv) je průměrná kolektivní efektivní dávka (KED) pro zaměstnance připadající na jeden světový jaderný energetický blok. Vyplývá to z výsledků zpracovaných Světovým sdružením provozovatelů jaderných elektráren (WANO) za rok 2008. Sdružení hodnotilo všech 438 ve světě provozovaných bloků. Jaderná elektrárna Temelín je v tomto ostře sledovaném parametru téměř osmkrát lepší než světový průměr a společně s Jadernou elektrárnou Dukovany patří k absolutní světové špičce.

O jaderné fúzi jsme psali již několikrát, např. v březnu 2009 (50 let tokamaku), v říjnu 2005 (ITER), v prosinci 2004 (Termojaderná fúze pro každého), nebo v nezařazeném článku Compass D. Nyní chceme přidat informaci o méně obvyklé metodě udržení plazmatu, než je známý tokamak.