Dnes je: 29. červenec 2014

Biografie


[1 nový článek | celkem 90]

 
9. červenec 2014

Vědec, který zformoval nový pohled na prostor a čas

„Prostor sám a čas jsou napříště odsouzeny ke zmizení do pouhých stínů, a pouze spojení obou si zachová skutečně nezávislou existenci." Touto vizionářskou myšlenkou si připomeňme osobnost významného německého matematika a teoretického fyzika Hermanna Minkowského, od jehož narození letos uplynulo 150 let. Je obvykle znám jen jako učitel matematiky Alberta Einsteina. Hermann Minkowski však proslul především rozpracováním tzv. geometrické teorie čísel. Převedl a vyřešil některé složité problémy nejen z teorie čísel a matematické fyziky metodami klasické geometrie, ale především vytvořil nový pohled na prostor a čas a položil tak matematické základy teorie relativity.

 
1. červenec 2014

Když ještě nebyla elektřina, ale mluno

Alessandro Volta kdysi prohlásit: „Omyl, který vzbudí rozruch, je cennější než pravda vedoucí do slepé uličky.“ Ano, přírodě skutečně nezáleží na tom, komu a jak se podaří odhalit její tajemství. S lidmi je to ale jiné. U nich bychom neměli zapomínat na jejich přínos lidskému poznání. Výjimkou nejsou ani ti, jejichž jména na dlouhou dobu vstoupila do stínu zapomnění. Takovou pozoruhodnou a dnes již téměř neznámou postavou je také český lékař a fyzik Josef Tadeáš Klinkoš (Klinkosch). Tento člen Tovaryšstva Ježíšova žil v letech 1734 až 1778 a letos si tedy připomínáme 280. výročí jeho narození.

 
5. červen 2014

Z elektrického soudku

Tradičně se tvrdí, že žárovku vymyslel Edison. Ve skutečnosti to ale byli jiní a mezi nimi na předním místě anglický fyzik a chemik sir Joseph Wilson Swan. Letos si připomínáme 100. výročí jeho úmrtí.

 
20. květen 2014

Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa

Uvážíme‑li jeho důležitost a význam, neslýcháme dnes jméno amerického matematika a filozofa Norberta Wienera příliš často. Snad jen v odborných kruzích. Letos uplyne 120 let od jeho narození, v tomto roce jsme mohli vzpomenout i 50. výročí jeho úmrtí. Krátce si tuto osobnost světové vědy připomenout jistě stojí za to.

 
28. březen 2014

Vynálezce všedního dne

Jsou vynálezci, kteří třeba jen jedním, ale zato zásadním objevem postrčili technický rozvoj daleko vpřed a zapsali se do technické historie zlatým písmem. Ale jsou i tací, které zná málokdo, i když se s jejich vynálezy setkáváme na každém kroku. K těm druhým bezesporu patří Joseph Bramah, jehož 200. výročí úmrtí si letos připomínáme.

 
13. únor 2014

Záření černého tělesa – životní téma Wilhelma Wiena

Na konci 19. století se všeobecně soudilo, že fyzika je v podstatě uzavřenou vědou umožňující vysvětlit všechny fyzikální přírodní jevy a vytvořit ucelený obraz světa. Mnozí „klasičtí" experimentátoři si přitom neuvědomovali, že právě svými přesnými a svědomitě prováděnými výzkumy začínají klasickou fyziku opouštět a připravují půdu fyzice nové. Jedním z největších problémů trápících v té době fyziky byla otázka záření černého tělesa. Kromě teorie nabývala i praktického významu pro tvorbu světelných normálů a rozvoj osvětlovací techniky. Přestože exaktní popis tohoto jevu podal tvůrce „kvantové hypotézy" Max Planck až v roce 1900, celá řada vědců získala dílčí poznatky z výzkumu tepelného záření již dříve, a to v podstatě s technickými prostředky a poznatky „staré" vědy 19. století. Fyzikální věda v této době sídlila stále ještě v univerzitních laboratořích, přístroje byly pořád jednoduché a levné. Významnou úlohu ve výzkumu tepelného záření sehrál německý teoretický fyzik a současně uznávaný experimentátor Wilhelm Wien, od jehož narození uplynulo letos 150 let.

 
2. prosinec 2013

Ztracený vynálezce

Rudolf Christian Karl Diesel, německý vynálezce, se narodil 18. března 1858 v Augsburgu, či podle jiných pramenů v Paříži. Ačkoli patří k hrstce osobností, jejichž jméno se stalo obecným pojmem (v češtině dýzl, dýzlmotor), jeho život nebyl zrovna lehký. My si ho připomínáme proto, že zemřel pravděpodobně 30. září 1913, tedy právě před 100 lety. A k tomu „pravděpodobně“ se ještě dostaneme.

 
20. listopad 2013

Tunel Jadran – zneuznaný projekt českého profesora

Rovných 343 km dlouhý měl být nejdelší železniční tunel světa, který by pod Alpami na pouhých několik hodin zkrátil dodnes chybějící spojení mezi severem a jihem Evropy. S nadčasovým projektem před čtyřiceti lety, bohužel v době rozdělení Evropy „železnou oponou“, přišel profesor Ing. JUDr. Karel Žlábek (1900-1984). Svou studií předběhl dobu, resp. to, co dnes Evropská unie dohání stavbou obřích tunelů Gotthardského (bude otevřen 2017), Brenerského (2020) či právě zahájeným rakouským projektem výstavby nového Semmeringu.