Bez zařazení

Experti z anglické společnosti Air Fuel Synthesis (AFS) odpovídají „ano“. Pochlubili se výsledkem dvouletého výzkumu, kdy se jim podařilo vyrobit několik litrů benzínu z obyčejného vzduchu. Využívají přitom uhlíku, kterého je kolem nás dostatek, a vodíku, který lze vyrobit z vody. V nové technologii vidí šanci, jak snížit množství oxidu uhličitého vzniklého ze spalin klasického „ropného“ paliva.

Literární soutěž čtenářů Třípólu skončila. Jejím zadáním bylo napsat krátkou sci-fi povídku o tom, jak v roce 2085 nové, dnes plánované bloky Jaderné elektrárny Temelín doslouží a elektrárna ukončí svůj provoz. Autoři popustili uzdu své fantazii a stručně vyjádřili, co se v cílovém roce může – ve srovnání se současností – změnit. A jak se ukázalo, není toho málo…

„NEJVĚTŠÍ EXPERIMENT OD STVOŘENÍ SVĚTA“
Pod tímto titulkem přinesly v roce 1843 britské noviny zprávu o spuštění železné parolodi Great Britain, která se pokládá za pramáti všech moderních transantlantických parníků. Její konstrukce odráží vymoženosti právě se rozbíhající průmyslové revoluce. Železný trup Great Britain – na tehdejší dobu přímo obřích rozměrů – poprvé v západním světě rozdělily vodotěsné přepážky a uplatnila se poslední technická novinka v pohonu lodí, lodní vrtule. Tento světový technický unikát může obdivovat každý, kdo navštíví suchý dok v Bristolu; zde se Great Britain před více než 160 lety narodila a stojí ve své plné kráse dodnes.

Je lehký, pevný a existuje již velmi dlouho. Jde o nanokrystalickou celulózu (NCC), která se získává zpracováním dřevné kaše. Dnes je oslavována jako doslova zázračný materiál.

Nízká spotřeba energie je jednou z hlavních předností vzducholodí, která je v opakujících se vlnách vynáší do zorného pole zájmu odborníků i laiků. A výhod je víc. Pentagon a NASA nyní oznámily, že se částkou 35 milionů dolarů připojují k podpoře vývoje nové vzducholodě, na níž pracuje společnost Worldwide Aeros Systems. Ta sídlí v městě Montebello v jižní části Los Angeles a zaměstnává asi 100 lidí.

K nejkratšímu spojení pevniny s blízkými ostrovy či poloostrovy, nebo ke zkrácení objížďky zálivů a řek v místech, přes která se nedají postavit mosty, slouží dnes po celém světě nejméně 10 tisíc větších námořních a říčních trajektů. Téměř všechny, stejně jako námořní osobní i nákladní lodě, pohánějí lodní dieselové motory spalující nejlevnější těžké oleje. Jejich výfuky podle statistik zamořují okolí trajektových linek a přístavů do okruhu desítek kilometrů. Možnost nahradit diesely moderním a vůči přírodě šetrným způsobem – elektrickým pohonem z akumulátorů nabíjených v přístavech elektřinou ze sítě – je však již dnes realitou. Pokročilé lithium-iontové baterie jsou na rozdíl od tradičních olověných akumulátorů schopny při stejné hmotnosti poskytnout až třikrát vyšší kapacitu, netrpí samovybíjením, a lze je rychleji nabíjet.

Venku je „pod nulou“, sníh už hodinu nepadá. Za chvíli začíná nový den, na silnice vyrazí množství aut, na chodníky chodci. Je načase s tím něco udělat. Vrstva sněhu na vozovce je vysoká, „musíme to posolit“. Nejrozšířenějším posypovým materiálem je chlorid sodný (NaCl). V Plzeňském kraji se ho například minulý rok na 2 874 km silnic spotřebovalo za 98 posypových dní přibližně 19 000 tun. Proč tolik? Podívejme se na tající sníh očima termokamery.

Ropné zásoby Země se pozvolna vyčerpávají, poptávka po fosilních palivech neklesá. Právě naopak. Kde získat vhodnou alternativu? Výzkumníci z Institutu pro společný výzkum bioenergetických plodin (Joint BioEnergy Institute,JBEI) uvádějí, že řešením mohou být třtinové trávy, galaktan a šikovné kvasinky.