Astronomie
[0 nových článků | celkem 80]
9. leden 2003
Led na Marsu
Víte, že jeden z nejpřevratnějších objevů roku 2002 pomohla uskutečnit jaderná fyzika? V červnu oběhla média zpráva o objevení velkých zásob vody na planetě Mars. Ukrývá se těsně pod povrchem ve formě ledu. Pomohl jej objevit gama spektrometr, který na své palubě přinesla loď NASA Mars Odyssey.
19. prosinec 2002
Jen se tak tiše adaptivně koukat...
Docela jistě už vás někdy někdo chlácholil slovy: „ Nic si z toho nedělej, jsou věci mezi nebem a zemí, se kterými prostě nehneš!„ Pro astronomy je jednou z „těch věcí mezi nebem a zemí„ atmosféra. V posledních letech se však ukazuje, že nebude třeba vždy opouštět zemský povrch, abychom se jejího špatného vlivu na pozorování zbavili. Technický zázrak, který to dokáže, si říká „adaptivní optika„ (dále jen AO).
5. listopad 2002
Slunci přeskočilo
Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo.
4. listopad 2002
Kdo umírá pro zlato?
Přemýšleli jste někdy o tom, odkud se vlastně vzaly veškeré prvky, z nichž je složen organický i anorganický svět?
4. listopad 2002
Astronomická událost století?
Na světě je jen pět nebo šest meteoritů „s rodokmenem“, tedy takových, které mají přesně určenou dráhu nejen v atmosféře, ale i ve Sluneční soustavě. Meteorit Morávka je jedním z nich. A má další dva superlativy: Je to první takový případ, kdy se jedná o denní bolid. Hmotnost nalezených úlomků je ze všech případů nejmenší.
4. listopad 2002
Družice INTEGRAL na stopě kosmických energií
Integrace České republiky do Evropy probíhá i ve vesmíru. Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou agenturou pro kosmický výzkum ESA (European Space Agency), uzavřená v listopadu 1996, umožnila účast českých vědeckých týmů na projektech této organizace.
25. říjen 2002
Jak jsem viděl úplné zatmění Slunce
Na ty okamžiky do smrti nezapomenu. Člověk může o úplném zatmění číst, může si prohlédnout stohy fotografií. Nic však nepřekoná vlastní zkušenost. Jakákoli konzerva – ať již textová nebo grafická – je pouze mdlým odvarem skutečnosti.
12. srpen 2002
Největší astronomické oči
Téměř před čtyřmi stoletími, na přelomu let 1609 a 1610, použil člověk poprvé dalekohled ke sledování oblohy. Podle historických pramenů se tento primát připisuje Galileo Galileimu a s jeho jménem jsou spojeny i první převratné astronomické objevy (krátery a pohoří na Měsíci, přirozené satelity Jupitera, sluneční skvrny). Od těch dob běží mnohokrát dokola „technologicko-astronomický cyklus“: konstrukce dalekohledu o větším průměru – epochální astronomický objev... Platí taková úvaha i dnes? Kde jsou technologické hranice astronomické pozorovací techniky?
