Dnes je: 19. duben 2014

Astronomie


[0 nových článků | celkem 89]

 
12. červenec 2013

Role plutonia při výzkumu vesmíru

Po více než 18 miliardách kilometrů od domova opustila sonda Voyager-1 sluneční soustavu. Pokud její přístroje budou fungovat, vstoupí do mezihvězdného prostoru. Dlouhou životnost sondy, která putuje vesmírem již 35 let, umožnil izotop plutonia 238. Jaderný rozpad při štěpení jader uvolňuje teplo, které se přeměňuje na elektřinu potřebnou pro přístroje sondy. Odborníci se domnívají, že Voyager-1 bude zasílat údaje ještě dalších deset let.

 
27. únor 2013

Vesmírný ohňostroj nad Čeljabinskem

Nad Uralem došlo letos 15. února k netradičnímu nebeskému úkazu, jaký nemá v moderní době z hlediska počtu pozorovatelů obdoby (i když šlo o průlet co do velikosti nepříliš velkého tělesa, ke kterému nad povrchem Země dochází několikrát do roka). Nebe s patřičným rachotem proťaly žhavé létavice – zbytek meteoroidu, který v atmosféře explodoval a jehož průlet atmosférou vyvolal tlakovou vlnu. Ta nadělala značnou škodu a ruský Čeljabinsk se stal rázem centrem pozornosti celého světa. Samozřejmě se ihned vyrojila spousta spikleneckých teorií, cože se vlastně stalo. A co tedy? Na Zemi spadl největší zaznamenaný objekt od roku 1908, kdy přilétl tzv. Tunguzský meteorit.

 
13. únor 2013

Těsně nás mine planetka 2012 DA14

Planetka s nepoetickým názvem 2012 DA14 je podle názoru astronomů naprosto tuctovým kusem meziplanetární hmoty. Nevyniká ani složením, ani velikostí. Naopak, s průměrem přibližně 45 metrů je vlastně docela zanedbatelným vesmírným objektem. V jednom je však přeci jen výjimečná – Sluneční soustavou totiž putuje po dráze, která ji čas od času zavede i do blízkosti planety Země. A jeden takový, na astronomické poměry opravdu těsný průlet nás čeká v noci z 15. na 16. února 2013. Planetka totiž proletí zhruba 28 000 kilometrů nad zemským povrchem. To je přibližně o 8 000 kilometrů menší výška, než ve které se pohybují geostacionární družice.

 
4. říjen 2012

Jak se daří Curiosity na Marsu?

Kromě Země je Mars bezesporu tou nejprostudovanější a současně i nejstudovanější planetou Sluneční soustavy. Na oběžné dráze Saturnu sice už řadu let pracuje sonda Cassini, která se plejádě družic operujících u Marsu v mnohém vyrovná, přesto Cassini něco podstatného schází – možnost prostudovat Saturn zblízka a takříkajíc si na něj sáhnout.

 
28. srpen 2012

European Space Agency (ESA) dá milion liber na výzkum nových kosmických baterií

Evropský vesmírný program bude používat speciální radionuklidové baterie. Jejich dodavatelem se stane Národní jaderná laboratoř Spojeného království (The UK’s National Nuclear Laboratory – NNL).

 
15. srpen 2012

Červený krucifix na obloze mohl být supernovou

Anglosaská kronika obsahuje svědectví, že v roce 774 se na obloze náhle objevil výrazný “Červený krucifix”. Šlo o světelný jev jakoby ve tvaru červeného kříže. Časopis Nature nyní otiskl dopis vysokoškolského studenta, který obsahuje možný důkaz, že zmíněný jev souvisel s výbuchem supernovy.

 
5. červen 2012

Zítra přejde Venuše přes Slunce

Ve středu 6. června 2012 brzy ráno, doslova se zábleskem prvních slunečních paprsků, se budeme moci pohroužit do sledování mimořádného astronomického úkazu – přechodu Venuše přes sluneční disk. Podobný přechod se odehrál také před osmi lety 8. června 2004. Výjimečnost letošního přechodu Venuše přes sluneční kotouč je v tom, že je poslední, který můžeme zažít. Dalšího se už za našich životů nedočkáme, zákony nebeské mechaniky jsou neúprosné. K dalšímu přechodu Venuše přes Slunce totiž dojde až 11. prosince 2117, ten však navíc nebude z území České republiky pozorovatelný. Naši potomci v Evropě si proto budou muset počkat až na 8. prosinec roku 2125.

 
2. březen 2012

Jaderná energie a vesmír v brněnské hvězdárně

Ve čtvrtek 23. února se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskutečnila mimořádná akce – workshop „Jaderná energie a vesmír“. Workshop byl zaměřen na současné i budoucí využití jaderné energie ve vesmíru, zejména při konstrukci kosmických sond a satelitů.