Dnes je: 1. říjen 2014

Astronomie


[1 nový článek | celkem 91]

 
29. září 2014

Evropa zprovoznila vesmírného průzkumníka

Evropská kosmická agentura (ESA) po dlouhých přípravách dala v létě zelenou zahájení vědecké práce vesmírného dalekohledu Gaia. Gaia má extrémně citlivou a přesnou optiku, která by dokázala změřit šířku lidského vlasu na vzdálenost 1 000 km. Jejím úkolem bude vytvořit dosud nevídanou mapu Mléčné dráhy a možná i pomoci předpovědět budoucnost Země a lidstva.

 
13. srpen 2014

Jak Endeavour neodstartoval

Představte si, že jste začínající astronaut a chystáte se na svou první misi. I přes měsíce a měsíce tvrdého výcviku asi budete pekelně nervózní. A co teprve když se na palubě vašeho raketoplánu vyskytne po zážehu motorů před startem závažná závada? Posádka sedmého letu raketoplánu Endeavour by mohla vyprávět. A taky vyprávěla!

 
24. duben 2014

Úspěšní fotografové sluneční korony

Mít obrázek na titulní stránce vědeckého časopisu Nature je snem mnoha badatelů. Vyplnil se týmu vedenému prof. Miroslavem Druckmüllerem Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT Brno. Uveřejněná fotografie v prestižním vědeckém časopisu vznikla složitým matematickým zpracováním několika desítek obrazů pořízených během úplného zatmění Slunce 1. srpna 2008 v Mongolsku. Je v současnosti ve světě nejdokonalejším existujícím obrazem sluneční koróny ve viditelné části spektra.

 
12. červenec 2013

Role plutonia při výzkumu vesmíru

Po více než 18 miliardách kilometrů od domova opustila sonda Voyager-1 sluneční soustavu. Pokud její přístroje budou fungovat, vstoupí do mezihvězdného prostoru. Dlouhou životnost sondy, která putuje vesmírem již 35 let, umožnil izotop plutonia 238. Jaderný rozpad při štěpení jader uvolňuje teplo, které se přeměňuje na elektřinu potřebnou pro přístroje sondy. Odborníci se domnívají, že Voyager-1 bude zasílat údaje ještě dalších deset let.

 
27. únor 2013

Vesmírný ohňostroj nad Čeljabinskem

Nad Uralem došlo letos 15. února k netradičnímu nebeskému úkazu, jaký nemá v moderní době z hlediska počtu pozorovatelů obdoby (i když šlo o průlet co do velikosti nepříliš velkého tělesa, ke kterému nad povrchem Země dochází několikrát do roka). Nebe s patřičným rachotem proťaly žhavé létavice – zbytek meteoroidu, který v atmosféře explodoval a jehož průlet atmosférou vyvolal tlakovou vlnu. Ta nadělala značnou škodu a ruský Čeljabinsk se stal rázem centrem pozornosti celého světa. Samozřejmě se ihned vyrojila spousta spikleneckých teorií, cože se vlastně stalo. A co tedy? Na Zemi spadl největší zaznamenaný objekt od roku 1908, kdy přilétl tzv. Tunguzský meteorit.

 
13. únor 2013

Těsně nás mine planetka 2012 DA14

Planetka s nepoetickým názvem 2012 DA14 je podle názoru astronomů naprosto tuctovým kusem meziplanetární hmoty. Nevyniká ani složením, ani velikostí. Naopak, s průměrem přibližně 45 metrů je vlastně docela zanedbatelným vesmírným objektem. V jednom je však přeci jen výjimečná – Sluneční soustavou totiž putuje po dráze, která ji čas od času zavede i do blízkosti planety Země. A jeden takový, na astronomické poměry opravdu těsný průlet nás čeká v noci z 15. na 16. února 2013. Planetka totiž proletí zhruba 28 000 kilometrů nad zemským povrchem. To je přibližně o 8 000 kilometrů menší výška, než ve které se pohybují geostacionární družice.

 
4. říjen 2012

Jak se daří Curiosity na Marsu?

Kromě Země je Mars bezesporu tou nejprostudovanější a současně i nejstudovanější planetou Sluneční soustavy. Na oběžné dráze Saturnu sice už řadu let pracuje sonda Cassini, která se plejádě družic operujících u Marsu v mnohém vyrovná, přesto Cassini něco podstatného schází – možnost prostudovat Saturn zblízka a takříkajíc si na něj sáhnout.

 
28. srpen 2012

European Space Agency (ESA) dá milion liber na výzkum nových kosmických baterií

Evropský vesmírný program bude používat speciální radionuklidové baterie. Jejich dodavatelem se stane Národní jaderná laboratoř Spojeného království (The UK’s National Nuclear Laboratory – NNL).