Dnes je: 1. srpen 2014

 
16. duben 2014

Vliv středověkého osídlení na vlastnost půdy a současnou vegetaci

I krátkodobý vliv člověka vede k nevratným změnám půdních vlastností. A nejen v současnosti, je patrný i po 500 letech! Porozumíme-li nárokům na živiny základních rostlinných druhů, můžeme své znalosti využít nejen k identifikaci současných půdních vlastností, ale také k poodhalení účelů, pro něž půdu využívali naši předci.

 
15. duben 2014

Král Energetické maturity

Třídenní poznávání všeho, co nějak souvisí s provozem hnědouhelné elektrárny a výrobou elektrické energie, má za sebou 48 studentů ze 13 středních škol v České republice. Využili pozvání Skupiny ČEZ, aby složili v Elektrárně Tušimice takzvanou Energetickou maturitu. Absolvovali ji od 2. do 4. dubna. Součástí pobytu studentů na severu Čech byla i prohlídka obřího důlního rypadla Severočeských dolů a malé vodní elektrárny Želina.

 
14. duben 2014

Globální oteplování, tání ledu a fyzika (2)

V minulém příspěvku jsme popsali několik jednoduchých pokusů, které nás přesvědčily o tom, že k údajnému zvyšování hladin moří a oceánů nemůže docházet táním plujících ledových ker. Při přípravě pokusů a v jejich průběhu si můžete všimnout několika zajímavých (případně i zdánlivě nepochopitelných) jevů, z nichž některé odporují tzv. zdravému selskému rozumu. Dnes si popíšeme tři z nich, při jejichž objasňování nám postačí základní znalosti školní fyziky.

 
11. duben 2014

Křivé zrcadlo statistiky aneb pozor na správný výklad čísel (2)

Čísla si hrají s naším podvědomím, ovlivňují náš úsudek a podílejí se na vytváření našeho názoru. „Pozor na jejich správnou interpretaci,“ říká RNDr. Simona Poláková. A dodává: „Naprosto nejlépe manipulovatelné číslo, které si dokážete představit, je průměr. Je to snad nejpoužívanější číslo, o kterém vůbec nepřemýšlíme. Obrazně řečeno, často zapomínáme, že i když je průměrná hloubka rybníka jen 60 centimetrů, pořád se můžeme utopit v dvoumetrové jámě.“

 
9. duben 2014

Gravitační vírová elektrárna – inovace ve vodní energetice?

David Dostál je autorem práce Gravitační vírová elektrárna, s níž se úspěšně zúčastnil studentské soutěže ENERSOL. Pro 3pól na toto téma napsal: „Myslíte, že velké přehradní nádrže, přečerpávací nebo malé vodní elektrárny jsou jediným způsobem využití energie vody? Jeden rakouský vynálezce, Franz Zotlöterer, řekl „ne!“ a přišel s novým druhem vodní elektrárny; ta nejenže vyrábí elektřinu, ale také pozitivně působí na čistotu vody!“ A shrnuje: „Díky obrovskému potenciálu se dá instalovat i na velmi nízkých průtocích. Franz Zotlöterer tvrdí, že by se v Evropě dalo vystavět na 5 miliónů takových vodních elektráren. Perspektivní je i příznivá pořizovací cena elektrárny a stálost výroby elektřiny.“

 
7. duben 2014

Známe vítěze soutěže o vodních elektrárnách

Třípól 24. února tohoto roku uveřejnil článek Vodní elektrárny jinak (3pol.cz/1544-vodni-elektrarny-jinak), ve kterém vyzval čtenáře rozluštit pět hádanek, resp. poznat podle geologické a místopisné nápovědy některé z našich vodních elektráren. Správně odpověděl Viktor Jurák z Micmanic, kterému posíláme slíbenou odměnu a gratulujeme.

 
7. duben 2014

Globální oteplování, tání ledu a fyzika (1)

Pojmem „globální oteplování“ rozumíme pozvolný nárůst průměrné teploty zemského povrchu, oceánů a atmosféry. Zatímco na samotné existenci oteplování se většina odborníků shoduje, příčina tohoto jevu jednoznačně objasněna není. Podle části vědců je globální oteplování způsobeno stále rostoucí koncentrací tzv. skleníkových plynů v atmosféře, které vznikají především lidskou činností. Odpůrci tohoto názoru považují rostoucí průměrnou teplotu za přirozený proces, vyvolaný například změnou sluneční aktivity.

 
4. duben 2014

Podílí se na CENElíNu

Ne, nejde o překlep. CENElíN není Temelín, i když o elektrárnu opravdu jde. Konkrétně o elektrárnu virtuální, na jejímž vývoji se podílí Václav Dostál, docent na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V minulosti strávil 2,5 roku na Tokyo Institute of Technology v Japonsku, kde se věnoval vývoji rychlého reaktoru chlazeného směsí olovo-vizmut. Doktorské vzdělání získal na Massachusetts Institute of Technology v USA prací zabývající se tepelným oběhem s nadkritickým oxidem uhličitým pro budoucí typy jaderných reaktorů. Magisterské vzdělání na Fakultě strojní ČVUT Praha ukončil zpracováním tématu zplyňování hnědého uhlí.