V krkonošském Vrchlabí od konce srpna 2011 stojí nejlépe proměřovaný dům v celé střední Evropě. Zvenčí je to obyčejný tuctový panelák, ale uvnitř je plný hi‑tech „chytrých“měřidel.

Každoročně zveřejňují média výsledky průzkumu „Most desired company“ – tedy průzkumu zjišťujícího, který zaměstnavatel je mezi studenty nejžádanější. Po období, kdy každý chtěl být „ajťák“ u nejzvučnějších počítačových firem, vyhrála u studentů v posledních dvou letech energetická Skupina ČEZ. Podívejme se ale na otázku i z druhé strany – koho chtějí firmy? Jaké absolventy, s jakým profilem a strukturou znalostí a dovedností? Studii Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických a přírodovědeckých oborů zpracoval v roce 2009 Národní vzdělávací fond v rámci projektu „Podpora technických a přírodovědných oborů“, jehož zadavatelem je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Proč mluvit a psát o vědě a technice? Nestačí jen si užívat jejich vymožeností? Vždyť nepotřebujeme vědět, jak to funguje. Nebo snad ano? Jak na to jdou v různých zemích?

Na soutěž o vtipné popisky (http://3pol.cz/1117-o-energetice-nevazne) odpověděl pan Jiří David z Protivína.

Isaac Merritt Singer, muž, jehož jméno se stalo synonymem šicího stroje, se narodil 27. října 1811 v americkém městečku Pittstown ve státě New York jako nejmladší syn Adama Singera (původním jménem Reisingera), židovského emigranta z Německa.

Pod Libeňským mostem vítr proháněl mastné papíry. Pan Karel sáhl za sebe do batohu, vytáhl a zručně otevřel plechovku náhražkového piva, spokojeně se opřel o vyhřátou kamennou zeď a s přivřenýma očima začal lokat zrzavou vodu, která chmel a slad potkala jen na etiketě.

Získal ji 11. června 2011 inženýr Michal Babič z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR v mezinárodním finále soutěže FameLab v anglickém Cheltenhamu. Gratulujeme!

Tento pojem není u nás příliš známý. Pojmenovává jednu celou lidskou skupinu narozenou mezi sedmdesátými a devadesátými léty. Název se někdy také čte Generation Why, podlefonetického znění písmena „Y“ a anglického slova „proč“. Jedním ze znaků charakteristických pro Generaci Y je totiž to, že na rozdíl od předchozích generací vyrostla v asertivním stylu komunikace a nebojí se ptát „proč?“.