Za pouhých sedm milisekund uvolnil během jednoho pulsu malý jaderný reaktor výkon 35 000 MW. Tento puls byl už desetitisícím podobným experimentálním pulsem, který proběhl v Annular Core Research Reactor (ACRR) v Sandia National Laboratories (SNL) v Novém Mexiku v USA. Projevuje se záblesk modrého světla Čerenkovova záření. Iionizující částice se pohybují rychlostí vyšší než světlo v 53 tisících litrů demineralizované vody.

V současné době mohou moře a oceány poskytnout obnovitelnou energii ve formě pohybujících se vln, teplotních rozdílů mořské vody, případně slapové energie. To ale není vše, co moře může nabídnout. Lze očekávat, že jednou bude možné zachytit a přeměnit na elektřinu i obrovská množství tepelné, v podstatě geotermální energie, kterou produkuje magma a která neustále uniká průduchy na mořském dně.

O největších astronomických dalekohledech na světě se píše často, o těch nejmenších však nevíme téměř nic. A to je škoda. Rychlý rozvoj digitálních fotoaparátů a souvisejících technologií totiž umožňuje jednoduchou a levnou stavbu a provoz vědecky využitelného zařízení, které by dříve bylo možné pořídit jen obtížně a s mnohem vyššími náklady.

I když se malá jihomoravská ves Dukovany nemůže pochlubit žádnou vysokou školou, má svou Letní univerzitu. Přesněji řečeno ji má Jaderná elektrárna Dukovany ležící v těsném sousedství. Čtrnáctidenní stáž pro vysokoškolské studenty technických oborů, kteří mají zájem o jadernou fyziku a energetiku, zde coby Letní univerzita letos proběhla již potřetí. Novým zpestřením pro studenty, byl Den elektromobility, který přiblížil veřejnosti vztah Skupiny ČEZ k využívání elektřiny i v oblasti silniční dopravy. Na dojmy jsme se zeptali jedné z účastnic univerzity, Veroniky Hniličkové. Veronika studuje obor energetika v pátém ročníku na Fakultě strojní a inženýrské VÚT v Brně.

Na říjnovou soutěžní otázku „Byl jsi už někdy ve stavu beztíže?“ odpověděla nejlépe Péťa Dolenská z Litoměřic. Nejvíce se přiblížila správné odpovědi: Ano! Kdykoliv jsi vyskočil do vzduchu nebo odněkud seskočil a působila jen tíhová síla. Petře gratulujeme a posíláme dárek.

Astronomický ústav AV ČR v.v.i., Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, se podílejí na novém vědeckém projektu programu GLORIA (GLObal Robotic telescopes Intelligent Array for e‑Science, čili Globální inteligentní síť robotických dalekohledů pro e‑vědu). Cílem projektu je vytvořit volně přístupnou inteligentní sít robotických dalekohledů. Ideu lze stručně shrnout: „Čím více očí bude sledovat oblohu, tím více a významnějších vědeckých objevů lze očekávat”.

Seismicita v oblasti jaderných elektráren zajímá Kateřinu od dob jejích vysokoškolských studií. Má za sebou řadu zahraničních stáží, které jí umožnily dobře se v oboru zorientovat a připravit se na start ke skvělé profesní kariéře. Naše otázky směřovaly nejen k seismicitě, ale i obecně k problematice bezpečnosti jaderných elektráren.

Tipněte si, kolik stačí součástek na sestrojení nejjednoduššího elektromotoru: čtyři. Je to baterie, vrut, neodymový magnet a kousek tenkého měděného drátu. Jak to vypadá, co to umí a proč?