Vysokohorská alpská jezera lákala již od konce druhé světové války energetiky, aby využili nejen potenciální energii vody v elektrárnách umístěných v údolí, ale také k akumulaci elektrického proudu v přečerpávacích elektrárnách pro krytí špiček v odběru. Voda z údolních nádrží se v těchto elektrárnách čerpá do horních nádrží s vyuřitím levné noční elektřiny a v době energetických špiček „drahou“ elektřinu naopak vyrábí. V Alpách vznikly vedle řady menších tři velké elektroenergetické komplexy: v rakouském Kaprunu s celkovým výkonem 2100 MW, ve francouzských Alpách Grande Maison s výkonem 1224 MW a ve Švýcarsku v Grande Dixence s výkonem 1300 MW. V Glarnerských Alpách využili dokonce energetického potenciálu přírodního jezera Muttsee v nadmořské výšce 2474 m. Díky spádu více než tisíc metrů mezi umělou vodní nádrží Limmernsee a údolní nádrží v Tierfehdu získává dnes energetická společnost Axpo AG výkon okolo 450 MW. Z něho může využitím přečerpávacího soustrojí zejména v noci akumulovat 120 MW.

Akumulační a špičková vodní elektrárna Orlík i po půl století svého provozu zůstává rozměry i výkonem největším klasickým vodním zdrojem elektrické energie České republiky (větší je jen Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně). Chlubí se ve světě nejtenčí hrází i tím, že nejméně dvakrát zachránila Prahu a část Povltaví před pohromou stoleté i tisícileté povodně. Čtveřice jejích turbosoustrojí o celkovém výkonu 364 MW dodává ročně elektrizační síti okolo 400 GWh a energetice tak ušetří přibližně půl milionu tun uhlí, které by bylo třeba spálit k jejich výrobě v uhelných elektrárnách. Navíc dokáže svou schopností spuštění do 2 minut schopna odvrátit eventuální kritickou situaci v naší energetické sítí při výpadku jiného zdroje.

Obavy, úzkost na jedné straně škály, děs, ochromení strachem, smrt z leknutí na druhé. To všechno je strach v nejrůznějších podobách. Všechno, co člověk dělá, je tak či onak spojeno se strachem. Strach je přirozená emocionální reakce, jedna z nejdůležitějších vůbec, protože je reakcí nutnou pro přežití. Nastartuje v těle fyziologické reakce nutné pro boj nebo útěk. Strach vzniká i tehdy, když nemáme po celý čas všechny informace, nebo plnohodnotnou intelektuální schopnost činit analytická rozhodnutí založená na faktech. Ani ta však vždy nestačí…

V sobotu 10. prosince budeme moci za příznivých meteorologických podmínek z území České republiky pozorovat částečné zatmění Měsíce. Označení „částečné“ je v případě tohoto úkazu skutečně na místě a platí hned dvakrát. Zatmění, které je z jiných oblastí zemského povrchu (například z Aljašky a části Kanady, Pacifiku, Austrálie či jihovýchodní a východní Asie) pozorovatelné jako úplné, totiž uvidíme pouze v jeho druhé polovině a navíc v podobě tzv. částečného zatmění, kdy bude měsíční kotouč ponořen do zemského stínu jen z části.

Příliv a odliv je tzv. slapový jev, důsledek deformace povrchu Země (a také hladiny moře) vlivem přitažlivých sil nebeských objektů, zejména Měsíce, ale i Slunce. Gratulujeme Aleši Maršíčkovi a cenu posíláme do Lovosic. Další soutěžní otázku čekejte v lednu!

Jaderná elektrárna Temelín je projektována a postavena tak, aby odolala i extrémně nepříznivým klimatickým vlivům, zátopám, dopadu letadla, tlakové vlně explozí nebo i zemětřesení. Kromě toho musí zvládnout i eventuální požár. Tzv. požární bezpečnost Temelína zahrnuje nejen technická a organizační, ale hlavně preventivní opatření. Vše směřuje k tomu, aby jakýkoliv požár v elektrárně neměl vliv na jadernou bezpečnost. Skutečná požární odolnost nosných konstrukcí zajišťujících stabilitu budovy s jaderným reaktorem a požárně dělících konstrukcí je větší než požadují normy.

Uplynulo dvě stě let od narození italského fyzika Carlo Matteucciho Cesty vědy jsou často křivolaké. Všechny zákonitosti elektrostatiky a magnetostatiky byly v podstatě známy již na sklonku 18. století. Pro další rozvoj nauky o elektřině a magnetismu byl nezbytný objev něčeho nového – buď na základě teoretické předpovědi, nebo prosté náhody. O takový náhodný objev se postaral italský lékař a porodník, Luigi Galvani (1737–1798), profesor anatomie a medicíny na proslulé univerzitě v Bologni. Jeho objev rozvinul italský profesor fyziky Carlo Matteucci.

Na listopadovou otázku „Kdo ze slavných vědců se narodil 21. června před 200 lety?“ správně odpověděl pan Tomáš Kocourek z Plzně. Gratulujeme a posíláme dárek. Podrobnosti o Matteuccim si přečtěte v článku Z úsvitu elektrofyziologie: http://3pol.cz/1157-z-usvitu-elektrofyziologie