Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.

Nejstarší jaderná elektrárna na světě v současnosti ještě provozovaná leží na jižním břehu řeky Severn v jihoanglickém Gloucestershire, nedaleko od velkého přístavního města Bristolu. Svůj provoz zahájila v roce 1967, je vybavena dvěma reaktory typu Magnox o celkovém výkonu 434 MW. Byla první anglickou elektrárnou s tlakovou nádobou z předpjatého betonu.

Chloubu moderní Číny – přehradu a hydroelektrárnu „Tři soutěsky” (Three Gorges Dam) na řece Jang‑tse – uvádějí do provozu od roku 2003. Instalací dalších 8 turbosoustrojí dosáhla elektrárna v červnu 2011 svého maximálního výkonu 22 500 MW. Inženýrské dílo má hodnotu 75 mld. amerických dolarů. Největší hydroelektrárna se také může pochlubit největší lodní zdviží. Světový ohlas však zastiňují hlasy jeden a půl milionu obyvatel, kteří se za bídných podmínek museli vystěhovat ze zátopeného pásma. K popularitě nepřispěla ani kritika zničení mimořádného množství historicko‑kulturních památek a hrubého narušení krajiny a říčního biosystému.

Málokdo dnes asi pochybuje o tom, že by klasické spalovací motory mohly být jednoho dne nahrazeny efektivnějšími a k životnímu prostředí ohleduplnějšími pohony. Jedním z nich je elektrická energie, pro jejíž využití v oblasti dopravy se vžilo označení elektromobilita. Spojením pokročilých elektrochemických akumulátorů a tzv. superkondenzátorů se otevírá cesta i revolučním městským elektrickým autobusům „e‑BRT“, které na rozdíl od dieselové konkurence budou ekologičtější, energeticky úspornější a na rozdíl od dosavadních trolejbusů zbaví města hyzdících trolejí, navíc drahých v pořízení i provozu.

Ve dnech 4.–7. dubna uspořádala brněnská pobočka mezinárodní studentské organizace BEST (Board of European Students of Technology) třetí ročník inženýrské soutěže s názvem Ing.days 2011. V letošním roce se k účasti v této soutěži přihlásilo rekordních 188 studentů, kteří vzhledem k velkému zájmu museli projít výběrovým kolem. Postoupilo 24 nejlepších týmů.

Vážně míněný výzkum termojaderné fúze zahájily po 2. světové válce vítězné mocnosti: Sovětský svaz, Spojené království a Spojené státy. V Sovětském svazu soukromník neupekl chleba, natož termojadernou fúzi, takže pro fúzní podnikatele zbývaly USA a SK. První a na dlouhou dobu poslední odvážlivec se objevil ve Spojených státech na počátku 80. let. A nebyl to podnikatel ledajaký. Bob Guccione vydával časopis pro pány Penthouse, bydlel v přepychovém bytě na Manhattanu a na odhalené hrudi se mu houpal masivní zlatý řetěz. Poněkud zvláštní obraz sponzora jaderné fyziky, že?

Měření času je vědecká disciplína, kterou se zabývaly už první civilizace na Zemi. Svým způsobem je měření času „vrozené“ všem živým organismům – všechny totiž pravděpodobně mají své „vnitřní hodiny“. Zkoumáním tohoto vnitřního času živých organismů se zabývá věda o biorytmech – chronobiologie. O té někdy jindy. Tento článek pojednává o nejmodernějším fyzikálním měření času.

V sobotu 4. června jsem si šel prohlédnout svá stanoviště včelstev. Poblíž úlů jsem zjistil, že se jedno včelstvo vyrojilo. Roj se usadil asi metr nad zemí mezi větve akátu. Jako správný včelař jsem se rozhodl, že roj chytím a rozmnožím. K odchytu roje včelař většinou potřebuje tzv. rojáček, tj. bedýnku určenou pro odchyt rojů. Mně však stačil nový úl, protože roj byl nízko a nepřenášel jsem ho daleko.