Když v zimě sněží, snášejí se z nebe drobounké nadýchané vločky. Jsou skvělé, pokud stavíte sněhuláka, otravné, pokud potřebujete ráno vyjet autem z garáže, a nádherné, když nějakou z nich chytíte na rukáv a prohlédnete si ji zblízka.

"Neexistuje jediná oblast matematiky, a to jakkoli abstraktní, která by se jednou nedala aplikovat na jevy reálného světa“ – Nikolaj Ivanovič Lobačevskij. „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“ – Kodex císaře Justiniána I.

O virech víme, že patří mezi původce nemocí, že napadají bakterie, rostliny i živočichy včetně lidí. Sloveso „napadají“ však není tak úplně správné, protože evokuje aktivní činnost virů. A tady je potíž. Jsou viry živé organismy?

Baví tě točit filmy? Máš fantazii? Jsi student? Zajímá tě, jak uspořit energii a zároveň pomoci přírodě? Chceš sdílet své nápady? Pak se určitě přihlas do mezinárodní soutěže, kterou vyhlašuje konsorcium vědců, energetiků a filmařů z mnoha zemí Evropské unie, sdružených v projektu Energy Bits.

Kosmický jev, který můžete pozorovat bez dalekohledu

Jako vnitrozemský národ známe mořské dmutí – neboli unikátní přírodní jev přílivu a odlivu – jen teoreticky. Ani při dovolených u Jadranu nebo jinde ve Středomoří se s ním prakticky nesetkáme, neboť mořská hladina zde kolísá pouze o desítky centimetrů. Proto také tomuto jevu antické civilizace věnovaly pouze okrajovou pozornost. Plinius Starší a Strabón sice již o souvislosti mezi dmutím a fázemi Měsíce věděli, avšak řečtí, féničtí a římští plavci se až na malé výjimky s přílivem a odlivem ve své praxi nesetkávali. Zato s ním byli důvěrně obeznámeni rybáři na atlantickém pobřeží Evropy. Znalost střídání přílivu a odlivu byla pro Portugalce, Basky, Bretonce, Normanďany, Angličany, Skoty, Iry a Holanďany životní nutností, Aby jejich rodiny nepomřely hladem, museli na moře vyplouvat denně a za jakéhokoli počasí.

Sedmdesát let s jadernou energií
Už jen bronzová deska a umělecká plastika od Henry Moorea v parku areálu Univerzity Chicago připomínají místo, které se v naprosté tajnosti stalo před sedmdesáti lety kolébkou využívání energie nesoucí název „atomová“. Anglický nápis na desce stručně oznamuje: „Dne 2. prosince 1942 dosáhl člověk na tomto místě poprvé nevyhasínající řetězové reakce a tím zahájil řízené uvolňování atomové energie!“

V druhém ročníku soutěžní přehlídky popularizace vědy SCIAP (SCIence AProach), kterou organizuje Středisko společných činností Akademie věd České republiky, získal náš časopis dvě ocenění. Zvláštní cenu získal od sponzora soutěže, jímž je Metrostav, a v kategorii periodik obsadil třetí místo za popularizaci vědy a techniky.

V novém formátu elektronických knih Apple iBooks 2.0. se objevila novinka: další vysokorozpočtový titul „Obnovitelné zdroje energie“. Její autoři – E. Bromová, D. Vargoncik a M. Sovadina – poskytují uživatelům komplexní a rozsahem mimořádný pohled do světa obnovitelných zdrojů energie. Vycházejí z faktu, že populárně naučné knihy se dnes nejen čtou, ale vnímají doslova všemi smysly. Předkládají nám tak zajímavý text doplněný o multimediální show, která rozhodně stojí nejen za zhlédnutí, ale která si zaslouží i ocenění.