Dnes je: 23. květen 2013

 
3. leden 2013

Zmizely větrníky ze Šibeníku

Panorama se čtveřicí větrných elektráren, které tvořily od roku 1995 neomylný navigační bod pro návštěvníky městyse Nový Hrádek, je minulostí. Malebnému místu na úpatí Orlických hor zůstane možná časem jako připomínka alespoň rozhledna v jednom z tubusů. Jak se větrná elektrárna rozebírá?

 
21. prosinec 2012

Software pro geocaching

Zaujalo vás „hledání pokladů“ – hra geocaching? Pokud máte alespoň několik desítek nálezů, už asi tušíte, že s kvalitními softwarovými aplikacemi si ušetříte spoustu nervů a času při přípravě i hledání. Vyznat se v mnoha rozličných programech však není jednoduché. Existuje více než stovka placených nebo bezplatných aplikací pro nejrůznější platformy s nepřeberným množstvím více či méně užitečných funkcí. V tomto článku si představíme pět zajímavých aplikací. Všechny jsou v základní verzi zdarma, mají českou lokalizaci a každá z nich má trochu jiné využití.

 
20. prosinec 2012

Elektrický potenciál bažin

Vědci na univerzitě v holandském Wageningenu rozhodně nezahálejí, byť jejich podivná záliba v mokřadech a slaniscích dosud v médiích nenacházela výraznější odezvu. Výsledkem jejich snažení je objev netradičního zdroje čisté energie, atraktivního svou snadnou dostupností. Na scénu přicházejí mikrobiální palivové články (Plant‑Microbial Fuel Cell, PMFC).

 
19. prosinec 2012

Usnadní připravované superreaktory konečnou demontáž jaderné elektrárny?

Podle údajů Mezinárodní agentury po atomovou energii (MAAE) bylo od začátku éry jaderné energetiky z provozu trvale odstaveno 138 komerčních jaderných reaktorů a v následující dekádě čeká stejný osud dalších minimálně 80 reaktorů. Protože proces dlouhodobého zabezpečení jaderné elektrárny může trvat i déle, než je její provozní životnost, bylo zatím ve světě zcela demontováno jen 17 reaktorů. Je tomu tak proto, že tento proces je obtížný, časově náročný a nákladný. Problém by mohla řešit zcela nová koncepce výstavby superreaktorů s životností, která se z dnešních několika desítek let zvyšuje na sto i více let. Koncepci popisuje Mike Burke, ředitel výzkumu v Nuclear Advanced Manufacturing Research Centre (NAMRC) na univerzitě v Manchesteru.

 
18. prosinec 2012

Zásnuby obnovitelných zdrojů s vodíkem

„Věřím, že jednoho dne vodík a kyslík, z kterých je složena voda, každý sám nebo i dohromady, vytvoří nevyčerpatelný zdroj tepla a světla pro všechny“, vyznal se čtenářům „Tajuplného ostrova“ Jules Verne. Jeho intuice víc než o sto let předběhla současné pokusy využít nejlehčího prvku světa k akumulaci elektrické energie z nestabilních výkonů solárních a větrných elektráren, výhledově i jako náhrady za zemní plyn v době, až se koncem 21. století jeho zásoby vyčerpají. Elektřinou z nepravidelně pracujících alternativních zdrojů (slunce, vítr) lze pomocí elektrolyzérů rozkládat vodu na vodík a kyslík, odděleně je shromažďovat v tlakových nádobách, a v palivových článcích pak elektrochemickou reakcí vracet akumulovanou energii s účinností až 70 % do elektrické sítě v době, kdy je zataženo a větrné parky zasáhlo bezvětří. Spalováním v plynových turbínách kogeneračních jednotek (v bezpečnější směsi se zemním plynem nebo bioplynem) lze pak akumulovanou energii přeměnit na elektřinu a teplo.

 
17. prosinec 2012

Umělé slunce získává svou tvář

Ve Francii začala výstavba ITER – největšího fúzního experimentálního reaktoru na světě. Na dně obrovského vápencového dolu v jižní Francii se objevily stovky betonových bloků o výšce dospělého člověka, které se paprskovitě šíří všemi směry od centrálního bodu. Půjde‑li vše dobře, pak nad nimi vyroste experimentální fúzní zařízení, které bude na Zemi napodobovat Slunce. Bude však desetkrát teplejší než to, které udržuje život na naší planetě.

 
14. prosinec 2012

Správná odpověď na prosincové otázky

Správnou odpověď na prosincovou otázku „Je Slunce na obloze tam, kde ho právě vidíme? Jaká je skutečná poloha Slunce a proč? “ nám jako první poslala Petra Dolenská z Litoměřic. Více...

 
14. prosinec 2012

Zdravotní následky jaderných havárií ve Fukušimě a v Černobylu

Zařazení havárie jaderné elektrárny Fukušima po ničivé vlně cunami do stejné stupnice závažnosti, ve které je havárie v Černobylu, mate veřejnost a vzbuzuje dojem, že následky musejí být stejné. Každý, kdo v Japonsku v příštích čtyřiceti letech onemocní rakovinou, bude bezpochyby svalovat vinu za své neštěstí na Fukušimu Dai‑iči. A bude tomu tak zřejmě i v případě mnoha jiných nemocí, infarktem počínaje a krvácením z nosu konče, jak tomu bylo i po havárii v Černobylské jaderné elektrárně v roce 1986. Je to pochopitelné, ale není to podložené.