Tajné objevy, vynálezy a vědomosti, které předběhly svou dobu

Minulý rok přinesl vydání několika původních knižních titulů našich autorů, které jistě zaslouží pozornosti. Patří mezi ně i nová publikace „Utajené vynálezy“, kterou s podtitulem „Záhadní géniové, tajné objevy, zakázané vědomosti“ vydalo nakladatelství Alpress (Frýdek-Místek 2015, 1. vyd., 304 str.) ve své populární edici „Knihy záhad“. Autorem je úspěšný spisovatel, publicista a novinář, vystudovaný jaderný technik a zemědělský inženýr Jan A. Novák. Jeho doménou jsou tajemné jevy a záhady (Záhady Bible, Tajemná podzemí na našem území, Největší záhady středomoří, Záhady oceánu, Tajemné Česko, Utajené osobnosti českých dějin, Kopce a hory opředené tajemstvím), literatura faktu (Tunguzský meteorit, Život ve vesmíru, Smrt vzdušných obrů), popularizace vědy a techniky, webové projekty i sci-fi povídky.

Co když to bylo jinak?

Současný školský systém je myšlenkově uzavřený. Základní fungování světa nenechá žáka nacházet, ale prostě vědomosti implantuje. Zanechává absolventa v přesvědčení, že všechno podstatné se již dozvěděl, a neposkytuje mu prostor k přemýšlení, zda to mohlo být i jinak. Co by se stalo, kdyby se vše odehrávalo zcela opačně? Co by z toho vyplývalo? Žáci a studenti sice smí získané znalosti dál prohlubovat, ale nepředpokládá se, že budou základní principy měnit. V historii máme pouze jedinou jistotu, a to je plynoucí čas, do kterého řadíme události tak, jak se postupně staly. Co když ale do skládanky dějin něco nezapadne?

Teorie je šedivá, zelený je strom života

Dalším ze základních principů historie vnucovaných mladé generaci, a nejen jí, je pravidlo, že vše se vyvíjí od nedokonalého k dokonalému, tedy že dnes jsou lidé chytřejší než dřív, věda a technika vyspělejší, stroje dokonalejší, zbraně ničivější... Realita je však nekonečně složitá, zatímco rozsah školních osnov omezený. Aby se do nich obraz skutečnosti vešel, musí se hodně zjednodušovat.

Vždy se rodili lidé chytří a lidé chytří méně. Kdo se ve starých dobách nedokázal orientovat v realitě, pochopil přírodní jevy i společenské síly, nepřežil. Zákon přírodního výběru nelze obelstít, takže pravděpodobnost výskytu mimořádně nadaných jedinců byla v minulosti nejspíš podstatně vyšší, než je dnes. Není právě tohle důvod, proč s údivem stojíme před pyramidami, megalitickými stavbami a dalšími neuvěřitelnými výkony starodávných civilizací? Některé poslední studie dokonce říkají, že mozek moderních lidí se zmenšuje. „Hloupneme“ v důsledku toho, že nemusíme čelit takovým výzvám jako naši předchůdci? Proč však nevidíme další výstupy jejich působení? Měli zasvěcenci důvody po celé věky zatemňovat, skrývat a zamlčovat před ostatními lidmi svoje vědomosti, objevy a vynálezy? Po učencích, vědcích a technicích, kteří se takovými záležitostmi zabývali v minulosti, po jejich znalostech, technologiích a objevech, které předběhly svou dobu, tak zůstaly často jen nejasné narážky a mlhavé indicie. Ale i to málo, co prosvítá bariérou mlčení, je natolik zajímavé, že stojí za pozornost. Historie je plná podivuhodných skutečností a nesrovnalostí, které zcela odporují představě, že až do novověku lidstvo disponovalo jen omezenými znalostmi a nejprimitivnější technikou.

Záhadné vynálezy na pokračování

Jan A. Novák se touto tématikou „záhad“ nezabývá poprvé. Jeho nová publikace je volným pokračováním knihy „Záhadné vynálezy“, vydané před šesti lety. Protože její dějová linie skončila na počátku novověku, prodlužuje autor své pátrání po záhadných vynálezech až téměř do současnosti; ta z tohoto pohledu není o nic méně tajemná, než ta starověká a středověká. Spíše naopak. Nejen staré časy měly své mýty a legendy.

Text knihy je rozdělen do sedmi samostatných kapitol, jejichž názvy toho čtenářům příliš neprozrazují: Příchod bohů, Egyptská stopa, Stavitelé chrámů, Hledání božího záměru, Dobyvatelé jiných dimenzí, Čaroděj Nikola Tesla a Vypočítal jsem Boha. Důkazy o mimozemských návštěvách na naší planetě, obrovské kulaté hlavy s moderními přilbami ze sopečné horniny, paleolitická jeskynní kresba připomínající strukturu DNA, záhadný kov „oriechalkos“, tajemství slunečních lodí, účinné léčebné postupy v ordinacích země pod pyramidami, kresba labyrintu z Chartres, posvátné kruhy, kamenné kalendáře, majáky plavců z Atlantidy, hledání roku nula, sen německého chemika Kekulého o mýtickém hadovi uroborusovi, automobil od jezuitů, mongolská zbraň X, světelní démoni, levitace, Teslovy paprsky smrti, létající talíře s hákovým křížem, Filadelfský experiment, tajemství neviditelnosti – o tom všem se dočteme. Navzdory tomu, že je náš svět prosycen vědou a technikou na vysoké úrovni, stále nás historické hlavolamy dráždí. Nevysvětlená tajemství starých civilizací, podivná tajná společenství, záhadné objevy, utajované vědecké poznatky a cenné myšlenky doby moderní, které není dobré vypouštět prozatím do světa, to vše nás láká a podněcuje naši představivost. Mnohé se blíží mystifikaci, nechybí ale ani seriózní fakta. A ta dokáží překvapit.