Přeměna uhelné elektrárny na nízkoemisní teplárnu
Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první ...
Minule jsme se zastavili u tří jevů, kterých jsme si jako pozorní experimentátoři všimli při přípravě pokusů na téma „globální oteplení“. Připomínáme, že „sladkou“ a slanou vodu (či led) odlišujeme pomocí potravinářského barviva: červená barva = „sladká“ voda, modrá barva = slaná voda. Dnes se soustředíme na další zajímavé a na první pohled možná nepochopitelné jevy, které se však projeví až v průběhu samotných pokusů – při tání ledu.
Podle návodu v úvodu našeho seriálu si z obarvené vody připravíme váleček červeného ledu. Led opatrně vložíme do sklenice s čirou vodou z vodovodu a pozorně sledujeme tání spodního konce válečku.
Vznikající červená voda má teplotu okolo 0 °C a v podobě barevných pramínků klesá ke dnu sklenice. To dokazuje, že studená voda z tajícího ledu má větší hustotu než teplá voda z vodovodu. (Obr. 1, obr. 2)
Připravíme si opět ledový váleček a vložíme do sklenice s vodou z vodovodu. Po určité době tání se začne tvar válečku výrazně měnit: místo původního válcového tvaru vzniká v oblasti vodní hladiny čím dál užší „hrdlo“.
Proč?
Z předešlého experimentu již víme, že nejstudenější voda (z tajícího ledu) klesá ke dnu a vytlačuje teplejší „původní“ vodu k hladině. U hladiny proto taje led rychleji než ve větších hloubkách, což způsobuje změnu válcového tvaru. (Obr. 3)
Dnes vyzkoušíme zbývající dvě varianty, ale soustředíme se především na výsledné rozložení barev:
Proč?
Seriál o tání ledu je u konce. V jeho úvodu jsme se pokusili pomocí jednoduchého pokusu odpovědět na „ekologickou“ otázku, zda může tání plovoucích mořských ledovců ovlivnit výšku hladiny moří a oceánů. Zjistili jsme, že nikoli. Tím by mohlo naše pátrání skončit. Jako zvídaví a zvědaví experimentátoři jsme však narazili na řadu dalších fyzikálních jevů, které si také zasloužily naši pozornost.
Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první ...
Nový výzkum antihmoty dává Albertu Einsteinovi opět za pravdu. 27. září 2023 oznámil mezinárodní tým fyziků zásadní zjištění: zdá se, že antihmota ...
Fyzici již dlouho vědí, že téměř vše – světlo a další formy energie, ale také každý atom ve vašem těle – se chová z klasického hlediska i jako částice, i jako ...
Pneumatiky jsou kulaté, černé a vyrobeny z gumy. Tak by je zřejmě popsala většina lidí. Při bližším pohledu však zjistíme, že design pneumatik a vzájemné působení různých ...
Po třech letech nepříznivých okolností vykazuje světový trh s IT známky oživení. Předpokládá se, že v roce 2024 vzroste celosvětový prodej osobních počítačů o osm procent a o ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.