Fyzika a klasická energetika

Supravodiče – to bylo kouzelné slovo, které ve dvacátém století rádi používali fyzikové. Nikdo jiný tehdy ostatně do styku se supravodiči nepřišel. Dovedli byste si představit, že tehdy jedinou cestou k vyvolání tohoto úžasného efektu, na kterém stojí současná energetická soustava, bylo ponořit vodič do tekutého helia?

Tuto zásadu jste možná slyšeli od svého otce, nebo dědečka, když jste se pokoušeli napnout nové dráty do kola velocipedu. A přesvědčili jste se, že je nutné postupovat s jakousi iterací, tj. měnili jste místa napínání i velikost vnášeného tahu. Ti méně zdatní, nebo zcela nešikovní, vytvořili z ráfku „osmičku“ a problém předali odborníkovi.

Nejprve sebou otřásla severní část Sumatry. O několik hodin později moře v Bengálském zálivu ustoupilo od pobřeží, aby se vrátilo v podobě vysoké ničivé vlny. Zemětřesení a následná tsunami si 26. 12. 2004 vyžádaly na tři sta tisíc obětí. Lze podobné jevy předvídat a zmenšovat jejich devastační účinky?

Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody.

Pokud dnes mávne křídlem motýl na Havaji a způsobí tak lehký pohyb vzduchu, může to znamenat příští měsíc hurikán na Floridě.

Zní to jako hláška ze sci-fi: „Operace vymezení úseku vedení vysokého napětí 22 kilovoltů metodou práce pod napětím“. Copak může člověk sáhnout na vedení a přežít? Bez speciálního vybavení, náročného výcviku a dodržení přísného pracovního postupu samozřejmě ne!