Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Uhelné technologie zdaleka nejsou minulostí. Svědčí o tom i čerstvý objev vědců z institutu Maxe Plancka v sousedním Německu. Těm se podařilo v laboratorních podmínkách urychlit tisíciletý geologický vývoj a našli cestu, jak doslova za pár hodin vyrobit z biomasy plnohodnotné uhlí. Jak institut ve svém zpravodaji uvádí, jde tak trochu o objev, který připomíná dávné pokusy alchymistů najít kámen mudrců, nebo vyrobit zlato. Na takzvanou hydrotermální karbonizaci vědcům totiž posloužilo zařízení, které nechybí téměř v žádné současné kuchyni. Tlakový hrnec.
Recept na výrobu uhlí je, alespoň na první pohled, až neskutečně jednoduchý. Do speciální tlakové nádoby (autoklávu) se vloží jakákoliv biomasa od trávy až po piniové ořechy. K tomu se přimíchá voda a katalyzátor. Tím jsou buď oxidy železa, nebo kyselina citrónová. Jedinou podmínkou přitom je, aby biomasa byla bohatá na cukry.
Podle chemika ústavu Markuse Antoniettiho pak stačí vzniklou směs zahřát při vyloučení přístupu vzduchu na teplotu 180 stupňů. Během dvanácti hodin se pak z hmoty vytvoří jakýsi černý vývar, který obsahuje uhlí v koloidní formě. Navíc jde o zcela čistý proces. Kromě uhlí při něm vzniká pouze voda.
Ačkoliv ekonomické využití této technologie není rozhodně otázkou měsíců, je Antonietti přesvědčen, že v budoucnu by mohla přispět především k novým postupům v nakládání s odpady. Jen v sousedním Německu je každý rok vyprodukováno okolo 50 milionů tun agrotechnického odpadu, který by mohl být, přeměněn právě na energeticky hodnotné uhlí. Na hlavu každého Evropana totiž každý rok připadá spotřeba 6 až 10 tun fosilních paliv, kterých ale rychle ubývá.
Směs vytvořená vědci ale může mít i více využití. Po pouhých pěti hodinách v autoklávu ji už lze použít jako humus bohatý na živiny. Po dalších sedmi hodinách pak jako základ pro palivo. Po vysušení z ní lze tvarovat i jakousi obdobu dnešních briket.
Jediný problém, který celou myšlenku provází, je fakt, že štěpení biomasy je výraznou exotermní reakcí, při níž se uvolňuje poměrně vysoké množství energie. A pokud není odvedena, může dojít k explozi nádoby, ve které přeměna probíhá. To si německý vědec prý dokonce i osobně vyzkoušel na střeše domovského ústavu. „Díky moderním technologiím jsme ale schopni potřebné katalyzátory nadále vylepšovat,“ uvádí v tiskové zprávě institutu chemik s tím, že jde rozhodně o zajímavou cestu, jak v budoucnosti nahradit tenčící se zásoby fosilních paliv. Ostatně, první zájemci o pokusné využití nezvyklého objevu, se prý ústavu již přihlásili z řady různých zemí.
Na http://www.youtube.com najdete film dokumentující celý experiment pod heslem "Coal from Biomass".
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.