Plazmovou kouli – vysokofrekvenční výboj ve zředěném plynu – si můžete koupit v papírnictví jako „ozdobu“ pokojů nebo diskoték. Můžete si ji ale i sami vyrobit. A co je důležité – zjistíte přitom, jak vlastně funguje. Pokus připravili a popsali studenti na Letním soustředění mladých matematiků a fyziků, které pořádá MFF UK.

FYKOS (FYzikální KOrespondenční Seminář) je určen pro všechny středoškoláky se zájmem o fyziku. Zájemci dostávají šestkrát do roka zadání sedmi úloh, na jejichž vyřešení mají asi měsíc čas. Svá řešení pak pošlou, pořadatelé je opraví, obodují a spolu se vzorovými řešeními a výsledkovou listinou pošlou zpět.

Elektřina nás dostala. Nevěříte? Tak si představte jeden den bez elektřiny. Ráno vstáváte do tmy, můžete si posvítit jen svíčkou, voda neteče. K ohřátí snídaně byste potřebovali kamna na pevná paliva nebo třeba lihový vařič. A to je jen začátek. Nehraje rozhlas ani televize, nemůžete telefonovat. Zatím nám takové „ošklivé“ dny nehrozí, ale přesto platí, že s elektřinou musíme šetřit. Proto zahajujeme cyklus článků o tom, jak hospodařit s elektřinou právě v domácnostech, jak co nejefektivněji využít možnosti, které nám nabízí moderní technika. A vzhledem k tomu, že „březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem“, začneme u používání elektřiny pro vytápění.

Pokud ano, vyzkoušejte simulátor JeSim2006. Složité matematické rovnice, které popisují například neutronově fyzikální a tepelně hydraulické procesy probíhající v aktivní zóně reaktoru, mohou být totiž naprogramovány a výsledky jejich řešení graficky znázorněny. „Řídit“ jaderný reaktor tak můžete přímo na vašem PC!

Chcete postavit vlastní raketu? A ke všemu na vodu? Nic nemožného, stačí šikovné ruce. Pamatujte přitom ale na vlastní bezpečnost – budete pracovat s tlakem!

V rámci Mezinárodního roku astronomie 2009, který lidstvu připomněl 400 let od prvního použití hvězdářského dalekohledu, vyhlásil Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve spolupráci se Sdružením hvězdáren a planetárií a Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy literární soutěž pro autory všech věkových kategorií. Záměrem organizátorů soutěže bylo umožnit zprostředkovat dalším generacím vzpomínku, zážitek, zkušenost dokumentující obrovský pokrok v poznání vesmíru především v uplynulých desetiletích. Paleta námětů v kategorii poezie i prózy byla velmi široká – nebylo nutné se omezovat pouze na astronomické příběhy. Jak vyhlašovatelé soutěži v propozicích uvedli „vesmír není jenom noční nebe a kosmická tělesa, patří do něj také člověk a slasti i strasti jeho života“.

Jedním z nejpřitažlivějších exponátů Informačního centra Obnovitelné zdroje, které bylo právě před rokem otevřeno v Hradci Králové, je simulátor síly větru – funkční model tornáda. Tento model je jediným modelem tornáda v České republice. Informační centrum vybudovala a exponáty vybavovala firma M-Plus. Zeptali jsme proto jejího zástupce, jak se staví tornádo. Paní Kateřina Soukupová vypráví:

Jednoduchý pokus založený na kapkovém modelu atomového jádra (viz též film v rubrice Video).

Čtenáři denního tisku určitě v průběhu roku 2008 zaregistrovali téma týkající se neoprávněných odběru elektřiny. V podstatě jde o staronovou „kauzu“ – v polovině roku proběhla stránkami řada článků odsuzující krádeže elektřiny ze strany odběratelů společnosti ČEZ Prodej, s. r. o., v listopadu se „obviněným“ naopak stala společnost ČEZ Měření, s. r. o., když se na pořad dne dostal její údajně nezákonný postup při zjišťování odběru a vymáhání úhrady. Ozvalo se ono známé zlodějské zvolání: „Chyťte zloděje“. Společnosti ČEZ Měření, s. r. o. i ČEZ Distribuce, a. s. dál hodlají postupovat a situaci řešit právní cestou, čtenářům našeho časopisu by však v dané souvislosti mohlo být užitečných několik praktických informací, které vyplývají z odpovědí na často kladené otázky odběratelů elektřiny. Tentokrát se týkají především elektroměrů, jejich stavu a kontroly. Pokud vás ale napadnou další otázky, napište. Odpověď rádi zjistíme a zveřejníme.

Wikipedie na téma vodního trkače uvádí: “Vodní trkač je jednoduché vodní čerpadlo, poháněné vodou. Využívá energii proudící vody. Proud vody je pravidelně uzavírán trkacím ventilem. Vzniklé rázy slouží k čerpání vody přes výtlačný ventil do výšky několikanásobně vyšší, než je rozdíl hladin vody, která trkač pohání.“ Na internetu však najdeme na toto téma i značně poetičtější vysvětlení: „Trkač není zařízení, které si člověk koupí (nebo postaví), spustí a jde pryč. Trkač je jako umělecký hudební nástroj. Je třeba mu věnovat čas a pečlivě jej naladit na podmínky, v nichž má fungovat. Dobře se vám za to odmění. Je-li provozován sezónně, je třeba mu věnovat péči i „po koncertě” a pečlivě jej uložit. Je to úžasné zařízení. Vydržím dlouhé minuty sedět v lese u potoka a pozorovat rytmický koncert běžícího trkače, doprovázený šuměním mohutného vějíře rozstřikované vody. Je to skoro tak uklidňující, jako pověstné pozorování rybiček v akváriu.“ http://www.pterodactylus.cz/trkac2005.php