Na vrcholu havajské sopky Mauna Kea v nadmořské výšce 4205 metrů nad mořem – na kdysi nejposvátnějším místě Havajských domorodců – vyrostla největší a nejmodernější astronomická observatoř na světě. Může se pochlubit v současné době největšími a nejvýznamnějšími dalekohledy na světě o průměrech až 10 metrů. Patří mezi ně i Keck, Gemini nebo Subaru.

O největších astronomických dalekohledech na světě se píše často, o těch nejmenších však nevíme téměř nic. A to je škoda. Rychlý rozvoj digitálních fotoaparátů a souvisejících technologií totiž umožňuje jednoduchou a levnou stavbu a provoz vědecky využitelného zařízení, které by dříve bylo možné pořídit jen obtížně a s mnohem vyššími náklady.

Astronomický ústav AV ČR v.v.i., Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, se podílejí na novém vědeckém projektu programu GLORIA (GLObal Robotic telescopes Intelligent Array for e‑Science, čili Globální inteligentní síť robotických dalekohledů pro e‑vědu). Cílem projektu je vytvořit volně přístupnou inteligentní sít robotických dalekohledů. Ideu lze stručně shrnout: „Čím více očí bude sledovat oblohu, tím více a významnějších vědeckých objevů lze očekávat”.

Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.

Evropská kosmická agentura ESA oznámila výsledek výběru 4 kandidátů (ze 47 podaných návrhů) na středně velkou vědeckou kosmickou misi ESA se startem v období let 2020‑22. Vybrané družicové projekty pokrývají velmi odlišné obory vědeckého výzkumu, od výzkumu černých děr a projevů obecné relativity až k sondě s návratem vzorku materiálu z asteroidu nebo výzkumu planet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Podle slov představitelů ESA byl zájem badatelských týmů o účast na projektech největší v historii výzkumu kosmu. Výzvu k podávání návrhů pro třetí střední vědeckou družici v rámci dlouhodobého vědeckého plánu „Kosmické vize 2015‑2025“ vypsala ESA 29. 7. 2010. Na přípravě jednoho z projektů se účastní i autor tohoto článku.

V Německu mají s podporou vědecké aktivity dětí i mládeže již dlouholeté zkušenosti. Pro mládežnickou věkovou kategorii pořádají soutěž Jugend Forscht (Mládež bádá) a pro děti mladší 14 let, přičemž spodní hranice neexistuje, soutěž Schuler Experimentieren (Školáci experimentují). O mé účasti na přípravě i realizaci Jugend Forscht 2010 jsem čtenářům 3polu informoval v závěru loňského roku (http://3pol.cz/977‑jak‑jsme‑vyhrali‑druhou‑cenu‑aneb‑studentska‑honba‑za‑zablesky). Při letošním ročníku se mi poštěstilo pokračovat ve stejném oboru výzkumu kosmických záblesků, pomoci studentům rozvinout práce z předchozího roku a podílet se na přípravě i průběhu soutěže prakticky od počátku a přímo na místě.

Při podzimní návštěvě americké instituce PARI (Pisgah Astronomical Research Institute) jsme učinili nečekaný a rozhodně neobvyklý objev. Objev v podobě 8 velkých dřevěných beden s emblémem americké kosmické agentury NASA a nápisy Henize.

Druhé místo v soutěži německých gymnázií Jugend Forscht (mládež bádá) v zemi Horní Franky překvapivě získali Fabian Kopel a Pedro Krapp z Gymnazia Bamberg s  neobvyklým projektem, který jsem navrhl a vedl. Šlo o výzkum kosmických záblesků velmi neobvyklou metodou.