Jmenuje se Jan Šváb. Je mu 22 let. Vystudoval Gymnázium Jaroslava Heyrovského v Praze a nyní je druhým rokem studentem Fakulty elektrotechnické (FEL) na ČVUT. Když jsem procházela webové stránky gymnázia a pročítala rubriku studentů reprezentujících školu v nejrůznějších soutěžích, jeho jméno se objevovalo v každém roce. Objevilo se i v rubrice Laureáti soutěže Česká hlava v roce 2005, kdy získal cenu Naděje. Tato cena se uděluje za nejvýraznější počin, odbornou nebo vědeckou činnost středoškolskému studentovi.

Skoro pokaždé, když na sebe prozradím, že jsem „holka z jižní Moravy“, se mě lidé hned vyptávají na sklípek a vinohrad (který nemáme) či nalévají své či sousedovo vínečko (prostě co mají doma) a vyžadují po mně ocenění jeho kvalit. Chudáci netuší, že přestože pocházím z vinařského kraje, rozlišuji víno bílé a červené (poznám i růžové a sekt). A tak jsem si řekla, že bych se o víno mohla trošku víc zajímat, abych o něm mohla říct taky něco jiného, než že je výborné (anebo hnusné, ale to jsem snad ještě nikomu neřekla, že mi nabízí hnusné víno).