V sobotu 10. prosince budeme moci za příznivých meteorologických podmínek z území České republiky pozorovat částečné zatmění Měsíce. Označení „částečné“ je v případě tohoto úkazu skutečně na místě a platí hned dvakrát. Zatmění, které je z jiných oblastí zemského povrchu (například z Aljašky a části Kanady, Pacifiku, Austrálie či jihovýchodní a východní Asie) pozorovatelné jako úplné, totiž uvidíme pouze v jeho druhé polovině a navíc v podobě tzv. částečného zatmění, kdy bude měsíční kotouč ponořen do zemského stínu jen z části.

Pozorovatelé nočního nebe mají v průběhu kalendářního roku hned několik příležitostí, kdy mohou ve zvýšené míře pozorovat průlety meteorů, lidově označovaných jako padající hvězdy. Tradičně nejoblíbenější termín připadá na počátek srpna, kdy je aktivní tzv. meteorický roj Perseid, občas přezdívaný Slzy svatého Vavřince. Příjemné a teplé prázdninové noci pozorování hvězdné oblohy přejí. Vše „pro“ má ale i svá „proti“ – letní noci jsou totiž poměrně krátké a světlé, protože Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor.

Bude‑li 15. června ve večerních hodinách jasno, určitě se podívejte nad jihovýchodní obzor. Právě nad ním se totiž bude vznášet úplňkový Měsíc. Tentokrát vám ale zůstane na noční obloze téměř skryt. Důvod je prostý – náš nejbližší vesmírný soused se schová v zemském stínu. Nastane úplné zatmění Měsíce.

Čtvrtý lednový den nového roku přinese nepříliš častý, avšak o to více zajímavý astronomický úkaz – částečné zatmění Slunce. Jev bude pozorovatelný z území celé České republiky a začne pět minut po osmé hodině ranní. V tu chvíli bude Slunce velmi nízko nad jihovýchodním obzorem, jeho východ se totiž odehraje jen o několik minut dříve.

V posledních dnech zaplavily internet a především přírodovědně zaměřené weby fascinující animace sluneční činnosti. To samozřejmě není náhoda a existují hned dvě významné příčiny. Tou první je nárůst sluneční aktivity po netradičně dlouhém období klidu, který doprovází i nápadné sluneční skvrny a výraznější protuberance – oblaka plazmatu nad povrchem Slunce. Druhým důvodem je činnost nové družice SDO (Solar Dynamic Observatory), jež se na výzkum sluneční aktivity specializuje. Výsledkem obojího jsou pak ony úchvatné animace vývoje slunečních protuberancí, na které jste mohli narazit třeba na YouTube.

Když v roce 1969 úspěšně přistáli první lidé na Měsíci, zavládla mezi odborníky, kteří se podíleli na přípravě celého projektu Apollo, optimistická nálada. Podle jejich mínění měli lidé do konce 20. století dobýt také planetu Mars. Jak se brzy ukázalo, tyto první odhady byly značně nadsazené a až do dnešních dnů se žádná výprava s lidskou posádkou k planetě Mars neuskutečnila. To však neznamená, že by se podobný projekt neplánoval. A je docela možné, že budoucí posádka je již na světě.

Čtenáři Třípólu, kteří se zajímají o astronomii, si již jistě zvykli na roli časopisu coby průvodce při procházkách noční oblohou v tom kterém ročním období. Výjimkou není ani naše vyzvání k návštěvě oblohy zimní. Na přelomu roku na ní lze najít mnoho zajímavého.

Nabízíme vám praktického průvodce k další z procházek noční oblohou, tentokrát oblohou podzimní. V tomto ročním období skrývá mnoho krás nejen barvící se příroda, ale i svět hvězd nad našimi hlavami.