Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl uplynulo už dvacet let a stále se diskutuje nad jejími následky. Hlavně se spekuluje o jevech, které radiace vyvolala v nejzamořenějším území v okolí zničeného reaktoru. Mluví se o deformitách, mutacích a příšerách. Jaký vliv měl na své okolí Černobyl doopravdy? Jak vypadají tvorové žijící v jeho bezprostřední blízkosti? Jsou to dvouhlavá prasata a žížaly zvící anakondy, nebo na nich vlastně není vůbec nic divného?

Skoro každý zná jednoduchý školní pokus. Vezmete syrovou bramboru, zasunete do ní dvě různé kovové elektrody, připojíte je drátky k žárovce a ejhle – bramborová baterie vyrábí elektřinu a žárovka svítí.

Projekt Desertec plánuje výstavbu obřích solárních elektráren na Sahaře
Na povrch pouští dopadá denně více energie, než kolik lidstvo spotřebuje za celý rok. Zatímco ceny energie stoupají, zásoby energetických surovin se krátí a hlad po energii roste, zůstává sluneční záření dopadající na pouště stále opomíjeno. Existují dobré důvody, proč solární elektrárny na Sahaře nestavět, nebo je naopak právě teď ta nejlepší doba, kdy se do takového projektu pustit?

Představte si hotel, který se s vámi tiše a měkce vznese do oblak. Za širokými panoramatickými okny můžete pozorovat, jak nebe postupně tmavne a tmavne. Nestmívá se, to jen vaše cestovní kabina stoupá nad zemskou atmosféru. Současně zvolna odplouvá i vaše tíže. O několik dní později dorazíte k rozsáhlé orbitální stanici. Vítejte v kosmu. Právě jste se svezli vesmírným výtahem.

Společnost Global Laser Enrichment požádala Americký jaderný regulační úřad (US Nuclear Regulatory Commission) o svolení začít provozovat závod na obohacování uranu, který by používal technologii Silex. Tato metoda využívající laserové excitace by mohla být až dvacetkrát účinnější než technologie založená na centrifugách a přispěla by ke zlevnění jaderného paliva. Zatímco pro někoho je to dobrá zpráva, začaly se ozývat i hlasy žádající zákaz této technologie a zastavení jakéhokoliv zlepšování obohacovacích technologií vůbec. Kupodivu se nejedná o hlasy fanatických ekoteroristů, ale seriózních vědců.

Globální oteplování, skleníkový efekt a oxid uhličitý patří k největším strašákům současné doby. Jak vypadají a jak se proti nim dá bojovat?

Holandsko je země na mořském břehu. Pro rozvoj námořní velmoci je to velmi výhodná poloha, ne už tak pro obyvatele. Průměrná nadmořská výška Holandska je jen pár metrů a velká část půdy se dokonce nachází pod úrovní mořské hladiny. Proto se Holanďané po staletí zdokonalovali ve stavbě hrází a odvodňovacích kanálů, vysušovali mořské dno a rozšiřovali území vhodné k životu. Navzdory tomu si moře při velkých bouřích vždy bralo půdu i lidské životy. Poslední velká povodeň, při které zahynulo na 1800 lidí, se odehrála roku 1953. Vysoký příliv hnaný bouří vtrhl do vnitrozemí, probořil hráze a napáchal obrovské materiální škody. Krátce poté vznikl projekt Delta, který měl zajistit, že se podobné neštěstí již nikdy nebude opakovat.

Společnost Royal Dutch Shell plánuje stavbu největší lodě světa. Plavidlo dlouhé 480 metrů, široké 75 metrů a vážící 600 000 tun by mělo fungovat jako mobilní plošina pro těžbu zemního plynu.

Je temná letní noc. Srpek měsíce občas vykoukne skrze mraky a odhalí stín skrčené postavy. Neznámý se tiše plíží odlehlým koutem zahrady. Mezi jeho prsty náhle probleskne ostrý paprsek baterky a osvítí řádky kapusty. Světlo pozvolna klouže z jedné zelené hlavy na druhou, když tu... Ano, jsou tu! Lačně se zakusují do křehkých zelených lístků a z jejich boků zvolna stéká sliz. Tady! A ještě jeden a ještě! Celá invaze! Slimáci!!!