Velká pražská fakultní nemocnice o 1500 lůžkách je malým městem – věřili byste, že denně její bránou projde téměř 10 000 lidí? Musí být tedy zásobována elektřinou, plynem, vodou, teplem a dalšími médii stejně jako malé město. Možná s ještě větší důkladností – denně se zde zachraňují lidské životy za pomoci dokonalých přístrojů závislých na nepřerušené dodávce elektřiny.

Zatímco mobilní telefony v Evropě jsou stále „nadupanější“ a nejnovější modely budou kombinací telefonu, diskmena, radia a televize s kamerou, Američané kráčejí opačným směrem. Stále větší oblibu si získávají papírové nebo plastové mobilní telefony na jedno použití.

Teď si určitě klepete na čelo, ušklíbáte se, nebo se držíte za nos a máváte rukou jako malé děti, když si hrají na slony. Jste vedle! Není to jen prodloužený nos tlustokožců! Chobot je Chemický Robot.

Na 28. března 2009 připadlo výročí 30 let od první vážnější havárie jaderného reaktoru, která se stala v americkém Harrisburgu v Pensylvánii. Byla to událost politováníhodná, avšak znamenala obrovský kvalitativní skok v bezpečném provozování jaderných reaktorů po celém světě.

Texaská univerzita vyvíjí nové kondenzátory, tzv. ultrakapacitory, založené na principu grafenových vrstev. Grafen je název pro nový materiál na bázi uhlíku. Je tvořen plochými molekulami o šířce jednoho atomu uhlíku, patří do skupiny fullerenů. Jeho pomocí lze vytvořit atomární tenké vrstvy.

Tepelná čerpadla jsou stále populárnějším zařízením využívaným pro alternativní vytápění. Jsou poháněna elektřinou a pro vytápění umějí využívat nízkopotenciální teplo, tedy teplo z našeho okolí. Fungují jednoduše – jako obrácená lednička. Z vnějšího prostředí (půda, voda apod.) odebírají teplo a dodávají ho do domu či bytu.

Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty. Jako příklad uvádíme projekt větrných elektráren u Stříbra v západních Čechách.

Poblíž Ženevy na hranicích mezi Francií a Švýcarskem byl Evropskou organizací jaderného výzkumu CERN 10. září 2008 uveden do zkušebního provozu největší urychlovač částic na světě (Large Hadron Collider - LHC). Leží 50 až 175 metrů pod zemí v kruhovém tunelu dlouhém 27 kilometrů. Je vybaven soustavou 9600 velkých supermagnetů chlazených na teplotu kapalného helia, které řídí a urychlují tok částic až téměř k rychlosti světla. Na jeho budování se podílelo více než 10 000 fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa, včetně českých. Projekt stál zhruba šest miliard švýcarských franků (asi 94 miliard Kč). Jde o dosud vůbec největší zařízení vybudované lidmi.