Z hodin fyziky víte, že pro popis radioaktivity se používá fyzikální veličina poločas přeměny T. Je to doba, za kterou se rozpadne právě polovina jader sledovaného radioizotopu. Ze zbývající poloviny se za další poločas přeměny rozpadne opět polovina jader atd.

Počítač je vlastně velká stavebnice. Jednou z jeho součástí je také pevný disk neboli harddisk. Stále rozsáhlejší počítačové programy vyžadují stále více místa na pevném disku a jednou přijde chvíle, kdy už na něm není k dispozici ani bajt.

V jednom ze starších čísel 3. pólu (květen 2005) jsme se vás snažili inspirovat k využití součástek z vyřazeného pevného disku, disketové jednotky nebo přehrávače CD a DVD. Jen tak „mezi řečí“ jsme se zmínili o možnosti zhotovit ze získaných součástek jednoduché fyzikální pomůcky. Například jsme doporučovali ověřit si působení magnetického pole na vodič s proudem: „Cívečku z několika závitů tenkého měděného vodiče položte na magnet a krátce ji připojte k ploché baterii. Cívka od magnetu prudce odskočí …“

V letošním roce si připomínáme několik „kulatých“ výročí, spojených se jménem významného anglického fyzika, chemika a vynikajícího experimentátora Michaela Faradaye. Na 29. září 2011 připadlo 220. výročí jeho narození, před 190 lety v jeho laboratoři vznikl první model elektromotoru a od objevu elektromagnetické indukce uplynulo 180 roků. Co tomu všemu předcházelo?

V první části našeho „miniseriálu“ o předchůdcích dnešních elektromotorů jsme věnovali pozornost samotným počátkům elektromagnetismu (3pol.cz/1135‑pradedecek‑elektromotor). První objevy, dokazující vztah mezi elektřinou a magnetismem, jsou spojeny se jmény M. Faradaye, Ch. Oersteda, A. Ampéra a dalších fyziků. Podstata funkce každého elektromotoru totiž spočívá ve vzájemném působení magnetického pole a elektrického proudu, procházejícího vodičem. Bylo tomu tak i u prvního Faradayova „elektromotoru“ – silné magnetické pole v něm uvádělo do kruhového pohybu rtuť, kterou procházel proud. V našem modelu jsme nebezpečnou rtuť nahradili vodivým roztokem kuchyňské soli. Pohyb roztoku jsme pozorovali nepřímo, pomocí lehoučkých zrníček mletého pepře.

Elektrárny vyrábějí elektrickou energii ve velkém měřítku, k napájení malých přenosných elektrospotřebičů používáme galvanické články. Nejvýhodnější jsou tzv. sekundární články neboli akumulátory, které se dají mnohonásobně nabíjet a vybíjet. Z hodin fyziky víte, že galvanický článek se skládá ze dvou kovových elektrod (vhodné jsou např. dvojice měď – zinek nebo měď – hliník), ponořených v elektrolytu. Před časem jsme publikovali návody na sestrojení dvou žertovných variant galvanických článků. V roce 2006 jsme vám poradili, jak napájet třeba kalkulačku elektřinou z jablka nebo citronu (http://3pol.cz/491‑baterie‑z‑jablka). Předloni jste si zase mohli rozsvítit LED diodu baterií z vařených brambor (http://3pol.cz/982‑bramborove‑baterie‑jsou‑nejlepsi‑varene). Do třetice všeho dobrého doporučujeme vyzkoušet ještě další dva typy nezvyklých galvanických článků.