Astronomie

Článků v rubrice: 132

Jupiter ztratil pruh

Největší planeta sluneční soustavy prošla počátkem roku 2010 proměnou. Hnědý oblačný pás širší než dvě zeměkoule a delší než dvacet zmizel. Proměna je viditelná i přes půl sluneční soustavy a každý člověk vybavený dostatečně silným dalekohledem si jí může všimnout.

Fotogalerie (2)
Jupiter s pruhem a bez

Jupiter má široké oblačné pásy různých barev, přičemž jeho typickými znaky jsou dva široké hnědé pruhy okolo rovníku. Jižní (South Equatorial Belt, SEB) se nyní vytratil a zanechal po sobě bílé prázdno. Proměna vyvolala bouřlivé debaty mezi planetárními astronomy – netuší, co ji způsobilo. Domnívají se, že pás nezmizel, ale pouze jej zakryl oblak bílých čpavkových mraků, které se dostaly nad tmavou plochu jižního pásu. Předpokládají, že znovuobjevení pruhu doprovodí dramatické efekty se spoustou bouří a vírů, které rozčeří Jupiterovu atmosféru.

Není to však poprvé, co jižní pás zmizel. Jeho vytracení se projevilo v letech 1973-1975, 1989-1990, 1993 a 2007. Jde o jednu z mnoha záhad, které největší planetu našeho slunečního systému obklopují. Nikdo například neví, proč jsou ony pásy hnědé, proč může jeden čas od času zmizet, zatímco druhý zůstává, a co způsobí jeho objevení.

Absence pásů způsobila, že se další mysteriózní objekt této planety, Velká červená skvrna, ocitla obklopena takřka dokonale bílým okolím. Gigantická bouře se točí v atmosféře Jupitera už stovky let aniž by kdokoliv tušil, co ji pohání a co vlastně způsobuje její barvu.

Web: http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2010/20may_loststripe

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Někdo to rád studené: kryorodopsiny

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...

Geotermální elektrárny v jižním Bavorsku

Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail