Dubnová soutěž zná vítěze

Je jím Marie Kroupová z Bystřice nad Pernštejnem, které děkujeme a gratulujeme k výhře. A co nám výherkyně k obrázku napsala?  

Jak je krásný úsměv na tvé tváři, tak moje hvězda každou noc na nebi září – je první co mne napadne při pohledu na tento snímek. Planeta Saturn byla odjakživa proslulá svými nádhernými prstenci, a žádná jiná se jí v tomto ohledu nemůže rovnat. O to překvapivější je skutečnost, že o bezkonkurenčně největším prstenci této planety jsme donedávna neměli ani tušení. Jeho objev oznámil tým vedený Anne J. Verbiscerovou z University of Virginia teprve nedávno. Nový prstenec je mnohem větší a vzdálenější než všechny ostatní prstence Saturnu – obíhá ve vzdálenosti 7,7 až 12,5 miliónu km od planety a díky tomu je nejrozsáhlejším známým planetárním prstencem vůbec. Nemá ani typický plochý tvar, jeho „tloušťka“ činí úctyhodných 2,4 miliónu km. Je extrémně řídký, takže běžnými teleskopy nelze pozorovat a nezaznamenaly jej ani kosmické sondy, které jím přímo prolétly. Nalezen byl jedině díky slabému infračervenému (tepelnému) záření, které zachytil Spitzerův kosmický teleskop. Nový prstenec má i několik dalších podivností, jeho rovina je například bližší oběžné rovině Saturnu, než rovině jeho rovníku (kde se nacházejí všechny bližší měsíce a prstence). Vědci mají už i představu, jak tento prstenec vznikl: Jde patrně o vyvrženiny, vzniklé při srážce měsíce Phoebe s menšími satelity.  
 
Phoebe je nejvzdálenější pojmenovaný měsíc planety Saturn. Název vznikl z mytologie, jednalo se o dceru bohyně Gáie a boha nebe Urana. Phoebe je pozoruhodná především tím, že obíhá retrográdně, tj. opačným směrem než ostatní družice. Právě tento směr pohybu a nepravidelný tmavý povrch nasvědčují tomu, že měsíc Phoebe byl kdysi součásti Kuiperova pásu ledových komet za Neptunem. Saturn je šestá planeta od Slunce a svým průměrem druhou největší planetou naší sluneční soustavy. V římské mytologii představoval boha zemědělství, v řecké je spojován s titánem Kronem. Poprvé ho pozoroval Galileo Galileji, již v roce 1610. Zkoumal mimo jiné i jeho tvar, o němž se domníval, že se mění. Teprve později došlo k objevu, že Saturn je obklopen prstenci. Právě prstence jej odlišují od ostatních planet. Ty jsou složeny z milionů miliard částeček, od zrnek prachu až po velké kameny.  
 
Saturn má také další měsíce. Nejznámější je Titan – průměr 5150 km, povrchová teplota -178 °C. Na snímku je ještě Iapetus, který má jednu polokouli černou a druhou bílou.  
 


 
Záhadný Iapetus 
Saturnův měsíc Iapetus budil dlouho pozornost astronomů, protože jedna jeho polokoule byla o dvě magnitudy temnější než druhá. Nyní se zdá, že by největší Saturnův prstenec mohl být viníkem této dvojtvářnosti. Iapetus má vázanou rotaci, čili stejně jako pozemský Měsíc se natáčí k Saturnu stále stejnou částí. Na své oběžné dráze ovšem prochází i okrajem největšího prstence a prach vyvržený Phoebe dopadá na temnou Iapetovu polokouli, zatímco ta druhá zůstává ledově bílá.  
 
(Poznámku doplnila Edita Bromová)