Abstract:
The cooked brambora seems to be more promising source of electrochemical energy than the uncooked one. Some problems (ecology, gender, economy) has been considered and proper solution suggested.

Gratulujeme Viktoru Jurákovi z Micmanic.

Kdo měl to štěstí, že viděl stavidlo, resp. uzávěr přítoku vody k turbíně vodní elektrárny? Asi málokdo. Nyní máte možnost. Na vodní elektrárně Střekov v Ústí nad Labem totiž až do listopadu 2010 probíhá generální oprava rychlouzávěru jedné ze tří Kaplanových turbín.

Jak jste se již v 3pólu mohli dočíst, dnes již bývalí studenti Gymnázia v Orlové Miroslav Rapčák a David Pěgřímek získali na prestižní mezinárodní soutěži nejlepších evropských projektů EU Contest v Lisabonu jednu ze tří prvních hlavních cen. Soutěže se zúčastnili s prací Úplný fázový diagram CO₂ nanoklastrů. Projekt zařazený do fyziky představuje počítačovou simulaci shluků molekul oxidu uhličitého a chování tohoto plynu za působení tlaku. Dnes jsou David Pěgřímek a Miroslav Rapčák členovy skupiny fyziky klastrů na Ostravské univerzitě a od letošního roku studují na Karlově univerzitě. David informatiku, Mirek fyziku. Jak o sobě říkají: „Stále spolupracujeme na různých projektech a i v budoucnu bychom se chtěli nadále zabývat vědeckou činností.“ Autoři nám ke své práci i vlastní soutěži EUCYS napsali více podrobností.

Studenti z Gymnázia v Orlové – a současně vítězové 31. celostátní přehlídky SOČ v oboru fyzika – získali první hlavní cenu na prestižní mezinárodní soutěži nejlepších evropských projektů EU Contest v Lisabonu. Miroslav Rapčák a David Pěgřímek se soutěže zúčastnili s prací Úplný fázový diagram CO2 nanoklastrů. V Lisabonu byly uděleny tři první hlavní ceny. Kromě České republiky, obdrželo první hlavní cenu i Maďarsko a Polsko.

Pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín je 80,34 % z téměř 900 českých středoškoláků, kteří se v květnu a červnu zúčastnili průzkumu názorů mezi účastníky besed Energie – budoucnost lidstva.

Jedním z přírodních zdrojů elektrické energie je naše hvězda – Slunce. Sluneční elektrárny na Zemi nemohou pracovat stále se stejným výkonem. Ale jak je to ve vesmíru? Tam přece neexistují mraky, a pokud mezi Zemí a Sluncem není jiné těleso, je neustále vystavena jeho světlu. Přesně toho využívá posádka Mezinárodní kosmické stanice, jejichž vesmírný domov potřebuje neustálý přísun elektřiny.

Když se řekne jaderný materiál, mnoha z nás se vybaví nebezpečné záření, jaderné zbraně a kontejnery s odstrašujícími značkami, ke kterým není radno se přibližovat. Jaderné materiály i přes veškerá ne vždy mírová využití jsou pro lidstvo bezesporu velkým přínosem. Uplatňují se v lékařství, vědě a technice, bez jaderných elektráren bychom si jen těžko představili naši energetickou budoucnost. Ne každý ale asi ví, že právě výroba energie využívající jaderný materiál si našla svou cestu i do kosmonautiky – malé radioaktivní tělísko zajišťuje provoz mnoha meziplanetárních sond, které doputovaly do vzdálených končin Sluneční soustavy. Tam by jim solární panely nebyly nic platné.