Čtvrtý lednový den nového roku přinese nepříliš častý, avšak o to více zajímavý astronomický úkaz – částečné zatmění Slunce. Jev bude pozorovatelný z území celé České republiky a začne pět minut po osmé hodině ranní. V tu chvíli bude Slunce velmi nízko nad jihovýchodním obzorem, jeho východ se totiž odehraje jen o několik minut dříve.

O rozvoji a budoucnosti elektromobilů se v současné době čile plní stránky odborného i denního tisku. Již méně se ví o jejich více než stoleté historii. O to víc je cenná studie, kterou autor tohoto článku s kolektivem připravil na Technické univerzitě v Liberci, Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Nadšenci pro historii elektrické dopravy si dali práci a dílem textově, ale především obrazově zdokumentovali vývoj elektrické dopravy popsaný v ročnících 1895-1910 časopisu Elektrotechnische Zeitschrift. Vraťme se alespoň na chvíli za doprovodu dobových obrázků do doby prvních kilometrů za volantem elektromobilů, které brázdily naše silnice před rokem 1900.

Délkový metr každé větší mořské vlny nese výkon 30 až 80 kW. Využít tuto sice nestálou, ale věčně se obnovující energii k výrobě elektřiny se od konce druhé světové války neúspěšně pokoušely stovky vynálezců nejrůznějšími principy a konstrukcemi. Od osmdesátých let se do vývoje zapojila řada západoevropských univerzit a podniků. První kWh do domácností na pobřeží Britanie, Irska, Skotska, Norska a Portugalska však začaly proudit z větších testovacích až roku 2008.

V současné době se už téměř žádný větší film neobejde bez výpomoci virtuálních herců. Umělí lidé chodí, mluví a hýbou se jako ti opravdoví, dokonce můžete s počítačovými bytostmi natočit celý film. Jak ale přimět virtuální tvory ke spolupráci?

Je zima a zvídaví čtenáři by se mohli zeptat na princip sněhového děla pro umělé zasněžování lyžařských svahů. Václav Piskač z Brna pro ně připravil názorné vysvětlení.

Pro letadlo je lepší vzlétat i přistávat proti větru. Vztlak potřebný k vzlétnutí letadla či jeho udržení ve vzduchu je závislý na rychlosti proudění vzduchu kolem křídel a při protivětru se tato rychlost sčítá s rychlostí letadla.

Gratulujeme Darkovi Stohrovi. Je vidět, že 3Pól je světový – cenu posíláme do Skalice na Slovensko!

Současná spotřeba ropy je cca 87 milionů barelů za den. Toto množství by zaplnilo na 5 500 olympijských plaveckých bazénů. Očekává se, že spotřeba ropy v souvislosti s ekonomickým rozvojem Číny, Indie, Brazílie a dalších rozvíjejících se zemí i nadále poroste. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že do roku 2030 spotřeba ropy vzroste na 105 milionů barelů za den. Vrcholu těžby má být dosaženo do roku 2030 a od této doby bude těžba již jen klesat. Některé vlády a korporace proto začínají vyvíjet alternativy, včetně výroby biopaliv, efektivnějšího využívání energie, rozvoje elektromobilů, výroby vodíku a podobně. Žádný z těchto zdrojů však nedokáže nahrazovat globální nedostatek konvenční ropy. Neobyčejné úsilí se proto bude v příštím desetiletí vynakládat i na získávání nekonvenčních zdrojů ropy například z dehtových písků a olejových (ropných) břidlic. Již dnes je známa řada metod, které to umožňují. Vyplatí se?