Státy Evropské unie dovážejí přes 200 miliard m³ zemního plynu ročně, tedy polovinu své spotřeby. Na Rusku, odkud pochází téměř polovina tohoto množství, tak sedmadvacítka závisí z jedné čtvrtiny. Některé unijní země jako je Slovensko či Bulharsko však jsou na ně odkázány stoprocentně. Česko je na ruských dodávkách závislé téměř ze tří čtvrtin a sousední Rakousko také více než z poloviny.

Vlaky, železnice, rosa na kolejích. Pro někoho denní potřeba, pro jiného romantika nebo zpestření způsobu cestování. Jsou i tací, kteří vnímají železnici jako celoživotní hobby. V každém případě železnice dodnes nic neztratila na své přitažlivosti, ať již v rámci celosvětové sítě nebo třeba jen v lokálnějším měřítku pražské integrované dopravy. „Nové spojení“ pro Prahu není pouze názvem tohoto článku, ale označuje i významný projekt, který se pomalu, ale jistě klube na svět. Je jedním z těch, které zasáhnou do života nejen obyvatel hlavního města, ale doslova mezinárodní obce cestujících po železnici.

Motto «Qu’allons-nous brûler plus tard à la place du charbon ?» demanda le marin.«De l’eau», lui répondit Smith. «Hydrogène et oxygène deviendront séparément où ensemble une source inépuisable de chaleur et de lumière, d’une intensité que le charbon ne pourra dégager. L’eau est le charbon du futur.»

„Čím se tedy bude topit, nebude-li uhlí?“ – „Vodou, ovšem rozloženou na její prvky,“ odpověděl Cyrus Smith. „Budou ji rozkládat snad elektřinou, která se stane mocnou a hybnou silou. Věřím, že vody bude využíváno jako paliva. Voda je uhlím budoucnosti.“

Motto: Na všech vesmírných tělesech kolem nás, nejméně do vzdálenosti tak 10 000 světelných let jezdí pouze a jen samé elektromobily. Na Zemi se to před sto lety nějak zvrtlo!!

Jednoduchý pokus založený na kapkovém modelu atomového jádra (viz též film v rubrice Video).

Není to tak dávno, kdy pojem „noční proud“ znal každý, kdo měl doma elektrická akumulační kamna. Dnes se používá spíš jen ze setrvačnosti či z nostalgie, protože ho nahradil správný název „nízký tarif“. Liší se tato dvě označení? Z pohledu půlstoletí hromadného dálkového ovládání ano.

Srdeční vada je nejčastější dětskou vrozenou vadou. Ročně se s ní u nás narodí asi 600 dětí. Protože srdce rozvádí krev po celém těle, je jakékoli jeho poškození či vrozená vada velmi závažným onemocněním, které ovlivňuje celý organismus a ohrožuje život člověka. Sedmnáctiletá autorka projektu Dětské srdce se přihlásila do soutěže Expo Science Amavet na základě podnětů ve škole. „Profesoři nás v takových aktivitách velmi podporují a snaží se nás povzbudit k ještě většímu nasazení. Velkou motivací pro mne byly i předchozí úspěchy našich studentů – vítězství INTEL ISEF 2009 v kategorii Engineering a 1. místo na I-SWEEP 2010,“ říká Anežka Kopecká. O svém projektu nám napsala.

Bez elektřiny bychom si dnešní svět a náš každodenní život v něm už neuměli ani představit. A přece to není tak dávno, co se u nás elektřině ještě říkalo mluno a její projevy zkoumala ve skrytu svých pracoven jen nepatrná hrstka badatelů. Elektřina byla pouhým zdrojem hříček, mnohdy žertovných, a jen málokdo tušil její obrovskou sílu a neuvěřitelnou šíři jejího uplatnění. Fascinující svět elektřiny a její průkopníky připomíná nová publikace Elektřina na dlani Jana Mikeše a Marcely Efmertové, k jejímuž vydání přispěl ČEZ, a. s.

V Temelíně je od nynějška k vidění nejen jaderná elektrárna, ale i energetická supernovinka. Odstartoval zde totiž projekt, jehož cílem bude zavedení solárních panelů, které jako první na světě svého druhu k výrobě energie využívají nanovláken.