Správná odpověď: Dříve bude dole modrá kulička.Červená projede cílem stejnou výslednou rychlostí, ale později. Doba, za kterou se dostanou do cíle, je závislá na tvaru dráhy. Ideální (nejrychlejší) dráha mezi dvěma body je tzv. brachistochrona, jak zjistil a spočítal Jakub Bernoulli. Za nejrychlejší správnou odpověď gratulujeme Miro Suskému z Bratislavy.

Mayský kalendář se na počátku jedenadvacátého století stal mystériem a datum 21. 12. 2012 bylo symbolem konce světa, dnem jeho zániku. Dnes, šedesát let poté, si tohle vše pamatují jen starci – a z nich vlastně jen pamětníci, které od ostatních starců poznáte pouze podle jediného: starci totiž zeširoka vykládají co a jak tehdy bylo a podle jemných náznaků v chování posluchačů upravují své líčení tak, aby den končili s plným žaludkem, kdežto pamětníci mlčí, takže vlastně vypadají, jako kdyby si nic nepamatovali.

Voda vytékat nebude, protože při volném pádu na každou částici vody i nádoby působí stejná gravitační síla, takže se pohybují se stejným zrychlením. Voda v nádobě je při volném pádu ve stavu beztíže.

Čtvrtý lednový den nového roku přinese nepříliš častý, avšak o to více zajímavý astronomický úkaz – částečné zatmění Slunce. Jev bude pozorovatelný z území celé České republiky a začne pět minut po osmé hodině ranní. V tu chvíli bude Slunce velmi nízko nad jihovýchodním obzorem, jeho východ se totiž odehraje jen o několik minut dříve.

O rozvoji a budoucnosti elektromobilů se v současné době čile plní stránky odborného i denního tisku. Již méně se ví o jejich více než stoleté historii. O to víc je cenná studie, kterou autor tohoto článku s kolektivem připravil na Technické univerzitě v Liberci, Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Nadšenci pro historii elektrické dopravy si dali práci a dílem textově, ale především obrazově zdokumentovali vývoj elektrické dopravy popsaný v ročnících 1895-1910 časopisu Elektrotechnische Zeitschrift. Vraťme se alespoň na chvíli za doprovodu dobových obrázků do doby prvních kilometrů za volantem elektromobilů, které brázdily naše silnice před rokem 1900.

Délkový metr každé větší mořské vlny nese výkon 30 až 80 kW. Využít tuto sice nestálou, ale věčně se obnovující energii k výrobě elektřiny se od konce druhé světové války neúspěšně pokoušely stovky vynálezců nejrůznějšími principy a konstrukcemi. Od osmdesátých let se do vývoje zapojila řada západoevropských univerzit a podniků. První kWh do domácností na pobřeží Britanie, Irska, Skotska, Norska a Portugalska však začaly proudit z větších testovacích až roku 2008.

V současné době se už téměř žádný větší film neobejde bez výpomoci virtuálních herců. Umělí lidé chodí, mluví a hýbou se jako ti opravdoví, dokonce můžete s počítačovými bytostmi natočit celý film. Jak ale přimět virtuální tvory ke spolupráci?

Je zima a zvídaví čtenáři by se mohli zeptat na princip sněhového děla pro umělé zasněžování lyžařských svahů. Václav Piskač z Brna pro ně připravil názorné vysvětlení.