Moc učenosti a vážnosti někdy škodí, zejména chceme‑li si udržet zdravý rozum a nadhled nad vážnými záležitostmi světa. Energetika je obor veskrze odborný a vážný, ale umí si ze sebe dělat i legraci, což mu slouží jen ke cti.

Stanislav Fořt z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře se stal absolutním vítězem pátého ročníku Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA). Studenti soutěžili od 25. srpna do 3. září v polském Chórzově, Katowicích a Krakowě, hostitelem olympiády bylo Slezské planetárium v Chórzově. Soutěže se účastnilo 134 soutěžících z 26 zemí. Česká republika letos vyslala pětičlenný tým.

Od 4. června 2011 je v bývalé textilce ve Velkých Hamrech na Jablonecku návštěvníkům přístupné nové zajímavé muzeum. Jeho srdcem je malá vodní elektrárna s párem Francisových kotlových turbín a generátorem z roku 1907 s maximálním výkonem až 350 kW. Pohání je voda říčky Kamenice. Muzeum vzniklo bez jakékoli státní podpory jen díky upřímnému zájmu o techniku a její historii.

Stěny chladicích věží musejí zvnějšku odolávat větru, dešti, sněhu, kroupám nebo slunečnímu záření a zevnitř trvalé stoprocentní vlhkosti a teplu. Obvykle je chrání speciální nátěr, přesto však potřebují alespoň jednou za dobu své životnosti očistit, odstranit nánosy špíny, řas a koroze. Jak se to dělá?

Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.

Správná odpověď na srpnovou otázku Hodí-li se do okna kámen, sklo se rozbije na kousky. Proč vstřelená kulka udělá ve skle jen malý otvor?

Palivové články, pokládané donedávna spíše za vědeckou kuriozitu, stále více pronikají do průmyslu, energetiky i dopravy. V roli kompaktních a mobilních zdrojů elektrické energie se s nimi setkáváme od počátku 21. století. Jejich současnou popularitu dokládají desítky pilotních projektů automobilek, které je instalují namísto dosavadních akumulátorů v hybridních automobilech a elektromobilech.

Proč má Země putující mrazivým vesmíru právě takovou teplotu, jakou má? Tahle otázka zaměstnávala fyziky už dávno. Řešením rovnice pro vedení tepla získali odpověď už v 19. století, ale zcela neuspokojivou.