Logika comicsových příběhů šedesátých let co se vlivu radioaktivního materiálu na lidský organismus týče byla neúprosná: Parker nejdřív pocítil bolest. Poté Parkera roztopila horečka. Pak začal Parker skákat několik metrů vysoko. Pak lézt po stěnách domů. Pak zvedat několikasettunové předměty. Začal se pohybovat několikanásobně rychleji než normální člověk a vždycky, když se někde nablízku vyskytlo nebezpečí, mu v hlavě začal bzučet varovný signál. S takovými neočekávaně nabytými superschopnostmi se dalo naložit jediným možným způsobem: Parker si slátal pavoučí kostým a začal vydělávat těžké prachy jako maskovaný wrestler. Respektive takový byl původní plán, ale to byste neřekli, jaká se v člověku probudí společenská odpovědnost, když vám zločinci zabijí někoho z rodiny (Bruce Wayne alias Batman by mohl vyprávět). Je to horší než úplavice.

Neoblíbený
Přestože se začátkem šedesátých let zdálo, že základní principy už jsou železobetonově definovány Supermanem a Batmanem, podařilo se scenáristickému chrliči Stanu Leemu (kromě Spider-Mana vytvořil ještě Captaina Americu, Fantastic Four, Avengers, X-Men, Incredible Hulka, Daredevila a mraky dalších hrdinů) zavléct sem nové prvky. Petru Parkerovi alias Spider-Manovi byly do DNA zalisovány "sociální" problémy: Parker je věčně švorc
(přivydělává si jako fotograf pro bulvár Daily Bugle) a navíc je coby Spider-Man - na rozdíl od ostatních hrdinů - veřejností krajně neoblíbený. Vydavatel Daily Bugle ho totiž má rád asi jako výkonného černocha v posteli své ženy a bombarduje New York jedním pomlouvačným článkem za druhým (samozřejmě doprovázenými jízlivými fotkami Spider-Mana od Petra Parkera - člověk si nějak vydělávat musí). Připočtěte si k tomu neustálý tok rozjíveně pubertálních hlášek, který se ze Spider-Mana v každé situaci nezadržitelně valí a jeho věčné problémy s ženskými (kvůli tomu,
že musí rozbíjet huby záporákům, nestíhá žádné rande) a je vám jasné, jak se Lee vymezil proti ušlechtilému mimozemšťanovi Supermanovi a zachmuřenému milionáři Batmanovi. Nechat v základech nereálného superhrdinského žánru explodovat nálož obyčejnosti tak, aby budova zůstala stát, je umění několika vyvolených comicsových pyrotechniků. Že k nim Stan Lee patří, je bez debaty.